Sněhurka musí dopředu, vzadu jsou trpaslíci

Mnichovská automobilka BMW je proslulá svými vozy se sportovním duchem. Ale dovede také produkovat vozy pro každodenní používání, jak jsme zjistili testem BMW 116d.

Druhá generace nejmenšího vozu bavorské automobilky dorazila do Česka na sklonku loňského roku. Je pravdou, že její prodeje za první tři měsíce letoška nedosahují čísel většího bratra v podobě vozů řady 5 (101 kusů versus 227 kusů), nicméně svoje oprávnění na trhu dokázala. Dalo by se říci, že je vozem pro všední den i pro svátek a vzhledem ke své velikosti je také praktickým autem do města.

Nové provedení "jedničky" má oproti předcházející verzi delší rozvor o tři centimetry, změnil se i rozchod kol, vpředu o pět centimetrů, vzadu o sedm. Žádná maličkost, z hlediska jízdních vlastností hraje každý centimetr roli a nutno říci, že v tomto případě udělali konstruktéři dobrý tah. Vůz získal nejen na větším vnitřním prostoru, ale také na stabilitě a jistotě.

Když už padla zmínka o interiéru, pak je třeba říci, že je prostě německý. Stejně jako u Audi A3 Sportback. Dovede uspokojit svou funkčností a logikou obsluhy, nicméně ducha trpícího na fantazii neuspokojí. Taková Alfa Romeo Giulietta určitě nabídne větší zážitek. A jet na zadních sedadlech "bavoráku" na dovolenou k moři, to mohou ve zdraví přežít jen trpaslíci, Sněhurka musí dopředu. Samozřejmě trochu nadsazujeme, ale je jasné, že druhá řada sedadel tolik prostorového komfortu neposkytuje. Giulietta nabízí stejné "pohodlí", A3 je na tom přece jen o něco lépe.

Mnichovskou značku chápe mnoho motoristických příznivců jako vyloženě sportovní. V mnoha případech je to oprávněně, v případě BMW 116d poněkud zavádějící. Dvoulitrový vznětový motor (dvoulitrový navzdory označení 116d) je od spodních otáček relativně pomalu reagující, je třeba ho k dynamice vyzvat plynovým pedálem a pak se odmění solidní pružností. Není ale sprintérem, Audi A3 či Alfa Romeo Giulietta disponují více koňmi a větším maximem točivého momentu a je to také na jejich dynamice znát.

To však neznamená, že by bylo "jedničkové" BMW s dieselovou pohonnou jednotkou na silnicích outsiderem. Podle údajů výrobce dovede pádit i dvoustovkou, a kdo chce uspokojit své závodnické pudy, ten si může zvolit v BMW řady 1 s jiným motorem, například zážehovým 118i, který umí akcelerovat z nuly na stovku za 7,5 sekundy a stojí jen o třicet tisíc korun víc.

Je asi nošením dříví do lesa poukazovat na skutečně kvalitní podvozek vozu, který uchrání cestující od přílišných reakcí na nerovnosti, což například Giulietta v takové míře nedokáže - a stejně tak lehce zaostává v utlumení motoru. Optimální rozložení hmotnosti pak "bavoráku" dává skutečně vynikající jízdní vlastnosti, které díky pohonu zadních kol ocení náročnější řidiči.

Pochvalu však nezasluhuje systém start-stop. Potřeboval by zařadit větší rychlost, dává si při startu na čas, navíc se pokaždé připomene vibrací znatelně přenášenou do kabiny. A tak je pro slabší povahy dobrou zprávou, že stačí zmáčknout tlačítko a je od něj pokoj.

Ovšem to je jen malou skvrnkou na čistém štítě BMW 116d. Jak už bylo řečeno, i vzhledem ke spotřebě je dobrou volbou pro každodenní užívání především pro ty, kteří sázejí na spolehlivost a solidnost.

Srovnání parametrů