<span>Suzuki Splash 1,2:</span> časovaná bomba

Vypadá jako usedlejší verze swiftu pro chalupáře, ale nabízí daleko víc než jen prostornou kabinu.

Ideální auto po důchodce. Přesně to musí napadnout každého, jakmile poprvé spatří nové Suzuki Splash. Doširoka se rozevírající dveře, vysoko položené sedačky a přátelské, nicméně nikterak nápadné vzezření.

Neodvažte se to však považovat za negativum. Splash nevypadá špatně a jeho uživatelská vstřícnost zaslouží uznání. Zařazením po bok seniorů však připomíná cílovou skupinu svého předchůdce, jímž byl model Wagon R+ (rovněž prodávaný také coby Opel Agila minulé generace) a k němuž by se nové suzuki nejradši nehlásilo. Třeba už jen proto, že zvládne projet zatáčkou jinak než v děsivém náklonu na dvou kolech a jeho interiér není z papundeklu.

Kabinu Splashe tvoří tvrdé plasty v esteticky uspokojivé symbióze s látkovými výplněmi dveří a auto se zatáček nebojí. Podvozek sice kvůli krátkému rozvoru trochu poskakuje při jízdě po nerovné dálnici, všude jinde si však vede bravurně. Ve městě je suzuki mrštné, díky průměru otáčení 9,4 metru se s ním snadno parkuje a díky živému a točivému motoru o výkonu 86 koní je s ním radost akcelerovat na semaforech.

Přitom auto zachovává pro posádku dostatečnou míru komfortu, dobře izoluje od hluků okolí a lze do něj naložit spoustu věcí. Pod podlahou kufru se třeba nachází praktická objemná schránka, v níž lze ukrýt přinejmenším dvě plné igelitky před potenciálními zloději. Velenepříjemnou věcí je tak pouze zvuk, který Splash vyluzuje při zapnutí blinkrů. Naštěstí ovšem tóny odtikávající bomby dokáže snadno přehlušit vcelku kvalitní audio se čtyřmi reproduktory.

Mimo město Splash vyniká tam, kde by to od něj vzhledem k původu čekal málokdo. Byť se auto v zatáčkách naklání, dokáže je díky vyváženému podvozku projíždět nečekanou rychlostí i na čtrnáctipalcových plechových kolech. Pětistupňová převodovka je bezchybně přesná, brzdný účinek se dá díky citlivému pedálu dobře dávkovat, a přestože má auto vzadu pouze bubnové brzdy, zastavuje skvěle. To vše znamená, že se v něm jednak můžete řízením bavit a jednak se nemusíte bát, že se při ostřejším vyhýbacím manévru Splash překlopí.

Testovaná verze byla tou prostřední v nabídce a kromě toho zcela zjevně nejlogičtější volbou. Za 275 tisíc korun v ní dostanete manuální klimatizaci, CD přehrávač, palubní počítač, dělené sklopné zadní sedačky v poměru 60:40 či zmíněnou schránu v dolní části kufru. Volant sice nelze nastavovat ve dvou osách, zato přední sedačky jsou seřiditelné výškově. A jakkoli je ovládání palubního počítače nešikovně umístěné v budíku tachometru, jeho informace o průměrné spotřebě kolem sedmi litrů a běžném dojezdu 600 kilometrů plně uspokojí.

Oproti dražší verzi GLX za 295 tisíc přijdete pouze o přední mlhovky, patnáctipalcová litá kola, vyhřívání předních sedaček, hlavové airbagy vpředu a vzadu (i tak vám ale ještě zbudou čtyři) a možnost si za dalších 25 tisíc přikoupit čtyřstupňový automat. Nejlevnější verze zase nemá klimatizaci, rádio ani stříbrně lemovanou palubní desku.

Navzdory tyrkysové barvě zaujal testovací Splash během týdne se mnou dva zajíce mezi Kuří a Nupaky, kočku tamtéž a jednoho prodavače u benzínky. Jsem si jist, že vám ale jeho nenápadnost vadit nebude. Mezi auty do města totiž Splash patří k nejlepším.

Foto: Suzuki Motors