Tiguan spojil to, nač příroda nestačila

Ptáte se, co má společného tygr a leguán? Příroda na takové spojení nestačila, ovšem tvůrci názvů značky Volkswagen dokázali, že nic není nemožné. A tak se narodil VW Tiguan.

Tygr (v němčině má měkké "i") je šelma dravá, musela tedy hodně zapracovat fantazie výrobce, aby s ní našel spojitost. Vždyť i po faceliftu, kterým VW Tiguan prošel, se vůz netváří nijak nebezpečně. Ostatně proměna oproti minulé verzi nebyla nijak dramatická, upravená přední část dokonce dostala přívětivější výraz. V tomto okamžiku je třeba sdělit, že VW Tiguan je jediným SUV na světě, který může zákazník dostat ve dvou variantách. První je pro jízdu na silnici, druhá je přizpůsobena jízdě v terénu. A právě přídí se oba modely liší, silniční má nájezdový úhel (a podle toho také upravený předek) 18 stupňů, terénní 28 stupňů. Rozdíl ale není takový, aby nebyl vůz jasně identifikovatelný.

Nové zpracování přední části se nám líbí více než předcházející. Právě kvůli sympatičtějšímu výrazu. Vůči vozu Kia Sportage, který působí stylem "pojďte, pane, budeme si hrát", dává najevo lehkou nadřazenost. Tvůrci mu naordinovali vědomí vlastní síly, Nissan Qashqai, jenž sází na extravagantní prvky, musí být vedle uhlazeného tiguana trochu nervózní. Nicméně podle prodejů je zřejmé, že všechna tři SUV si našla své příznivce.

VW Tiguan je menším sourozencem milionového VW Touareg, ovšem za velikost (či malost?) se vůbec stydět nemusí. Prostoru je v něm dostatek, navíc cestující ve druhé řadě sedadel si mohou podle svého vkusu upravit opěradlo. Velice praktická maličkost. Qashqai takovým místem pro pasažéry nedisponuje, snaží se zakrýt nedostatek nápaditým interiérem, Kia zase uvnitř nabízí jednoduchost. Tiguan je rodem Němec a hledat ve vnitřku nějakou drobnůstku, která by narušila snahu po dokonalosti, je ztrátou času. Pořádek musí být a tiguan se v tomto směru naprosto podřídil wolfsburgské filozofii. Pozor, to není kritika, to je charakteristika…

Dvoulitrový přeplňovaný motor v silniční verzi je skutečně parádním kouskem a ve srovnání s pohonnou jednotkou 2.0 TDI navíc vozu sluší. Vznětový motor je pracant, dříč, zážehový si jízdu užívá - a spolu s ním i osazenstvo vozu. Je dynamický, poslušný, kultivovaný, tichý. Srovnání s konkurenty v tomto případě vyznívá jasně pro TSI, i když samozřejmě stojí více peněz. Holt, moderní technika žádá své.

Což se týká i dvouspojkové automatické převodovky, která spolupracuje s pohonem obou náprav, a není pochyb o tom, že jízda patří k lahodnostem. Je pochopitelně rychlejší v reakci než automat ve sportage, totéž platí i o automatické převodovce all-mode v nissanu, za níž je však třeba připočítat k základní ceně padesát tisíc korun.

Jízdním vlastnostem čtyřkolky není příliš co vytknout. Podvozek je "volkswagenovský", to znamená kvalitní, a ač dostal do vínku i možnost potulovat se lehčím terénem, pohodlí pasažérů na silnici příliš neutrpí. Registrují jen větší nerovnosti. Ani při svižné jízdě neztrácí vůz jistotu a jeho náklon v zatáčkách je zanedbatelný.

Obloukem se vracíme na začátek. Tygr a leguán rovná se Tiguan? Budiž, i když tahle šelma je snadno zkrotitelná a také přizpůsobivost leguána má také svoje meze.

Srovnání parametrů

*za automatickou převodovku je příplatek 50 000 Kč