Více koní, více pohodlí, takový je Opel Antara

Mírně řečeno, Opel Antara na českém trhu paběrkuje. Fanoušci značky s bleskem v logu však věří, že minulost je pryč a nastupuje lepší budoucnost. Antara totiž prošla modernizací.

Pět let od premiéry je docela dlouhá doba, navíc emisní limity žádají své. A tak když se v Rüsselsheimu rozhodlo o technických inovacích antary, přidala se i modernizace designová. Upřímně – bylo to zapotřebí, konkurence nespala a těžkopádné rysy antary rychle ztrácely na půvabu. Jestli nějaký měly. Současný vzhled je daleko modernější, nová maska chladiče s  logem nejen vyzařuje příslušnost ke značce, ale dostala měkčí rysy, mohutnější přední nárazník je i prvkem při případné kolizi s chodcem, jiná je grafika předních i zadních svítilen. Dohromady působí exteriér příjemnějším dojmem, než původní ztvárnění. Honda CR-V se sice také chlubí předsunutým předním nárazníkem, ale v komplexu nepůsobí tak sympaticky jako předělaná antara.

Podobně si v crossoveru antara polepšil i interiér, nová středová konzole s větším počtem odkládacích schránek dodává vnitřku nejen praktičnost, ale i lehkou eleganci. Prostornost je samozřejmostí, místo pro pohodlí pasažérů však ubralo nějaké objemové litry v zavazadlovém prostoru, a tak Honda CR-V jich má v základu o stovku více (420 litrů versus 524 litrů) a outlander dává konkurenci flek (774 l). Horší je i výška nákladové hrany, ukládat do "kufru" antary těžkou bagáž není zrovna pro slabé jedince.

Testovaný vůz poháněl nejnovějším přírůstek v nabídce motorů – nově vyvinutý turbodieselový čtyřválec 2,2 CDTI se 163 koňmi, čímž překonává o 36 koní předcházející agregát. Ocenit je třeba jeho nižší hlučnost a hladinu vibrací, na níž se pozitivně projevují dvojhmotový setrvačník i modul vyvažovacích hřídelů. I když v zátěži i cestující v kabině sluchem poznají, že se motor namáhá. Vznětová jednotka japonské Hondy je sice dynamičtější, avšak vůz této kategorie si nehraje na závodníka, je třeba u něho ocenit jiné vlastnosti. Jako třeba pohyb v terénu.

Antara není koncipována jako klasický off road, ovšem to neznamená, že by si neporadila i s obtížnějším terénem. Čtyřkolka s adaptivním rozdělováním točivého momentu dává přednost pohonu předních kol, jakmile však naznačí prokluz, plynule odsune část točivého momentu dozadu. Podle jízdní situace a podmínek se poměr mění od stoprocentního zásobování přední nápravy až po rozdělení na 50:50. K čemu je to dobré, když do terénu řidič nejezdí? Třeba v zimních podmínkách systém pomůže i tam, kde ostatní tápou a uvíznou.

Manuální šestistupňová převodovka je přesná a dobře spolupracující, ovšem ani antara se nevyhne "opelovskému stigmatu". K ovládání řadící páky je třeba přece jenom více síly, než je v kraji a u japonské konkurence zvykem.

Vůz je sice prezentovaný jako sportovní crossover, nicméně jeho naladění spíše vyhovuje posádce žádající komfort. Vpředu McPherson, vzadu víceprvkové zavěšení jsou překonstruované a skutečně poskytují o level pohodlnější cestování, než bylo s předcházející verzí antary. A tak bychom, přes určité terénní schopnosti, přece jen brali modernizovanou antaru spíše jako pohodlný cestovní vůz SUV. S novým dieselem i jako úsporný.

 Srovnání parametrů

*akční sleva, ceníková je o 60 tisíc korun vyšší