Volkswagen Polo: malé auto nemusí vždycky uhnout větším

Na první pohled to vypadá, že designéři udělali modernizaci Volkswagenu Polo během polední přestávky. Na jeho exteriéru se totiž toho mnoho nezměnilo.

Nová je maska chladiče, přidaná chromová lišta má vůz opticky rozšiřovat, pozměněná je grafika světlometů, od "předinovačního" modelu se liší také přední nárazník, na jehož vrub připadá prodloužení modelu. Dokonce o celé dva milimetry! A to je všechno podstatné, co se týká proměny exteriéru.

S vnitřním prostorem je to podobné, VW Polo zůstal u osvědčeného receptu. Všechny ovládací prvky logicky uspořádané a ve snadném dosahu řidiče. Jen sedadla jsou o něco výše, což sice usnadňuje nastupování a vystupování, jenomže vyšší postavy mají lehký problém s tím, že jim horní hrana předního skla poněkud limituje výhled. A samozřejmě vzhledem k velikosti vozu není na rozdávání prostor na zadních sedadlech. Možná proto je polo více vnímáno jako "ženský" model, pro dětskou sedačku je místa dost a díky velkému úhlu otevíraných dveří je její instalování vcelku bezproblémové. Nicméně přepracovaný je středový panel, což si vyžádalo umístění pětipalcového dotykového displeje, který je už v základní výbavě.

Zásadní novinky se ovšem odehrály pod kapotou, pod níž se skrývají nové motory. V případě testovaného vozu se o pohon starala přeplňovaná dvanáctistovka 66 kW/90 k a nutno říci, že podceňování rozhodně nezasluhuje. Polu uděluje příjemnou dynamiku a obvyklý jev na českých silnicích - malé auto musí podle představ řidičů těch velkých uhnout z cesty - v tomto případě neplatí. Vůz se pohybuje s lehkostí a nevadí ani manuální pětistupňová převodovka, která má dobře nastavené zpřevodování. Řazení tak je díky přesnosti a krátkým drahám jednoduchou a zábavnou činností. Je však třeba si zvyknout výrazný turboefekt, pohonná jednotka je zprvu laxní, po zapojení turbodmychadla ovšem doslova vystřelí, což by mohlo nepřipraveného řidiče zaskočit.

Polo je svou velikostí předurčené především pohybu v městských ulicích a svého úkolu se chápe s naprostou vážností. Je hbité, dobře se ovládá, rozměry navíc umožňují snáze najít místo k zaparkování. Ovšem i na silnicích mimo zastavěné oblasti si vede znamenitě, ostatně ne nadarmo kraluje světovému šampionátu v automobilových soutěžích. Jistě, jde o úplně jinou písničku, ale i běžné polo si vede dobře v zatáčkách, drží stopu a mění směr velice ochotně zásluhou přesného řízení. Jen větší příčné nerovnosti nemá rádo, při jejich přejezdu se ozve jednoduchou zadní nápravou.

Spotřeba je samozřejmě odvislá od způsobu jízdy, v městě jejímu snížení vypomáhá systém start-stop, takže se dá jezdit i těsně nad proklamovaných šest litrů benzinu na sto kilometrů, klidná jízda na venkově pak sníží průměr minimálně o litr. Sportovní duše se však k těmto hodnotám nedostanou, musí počítat s častější návštěvou čerpací stanice, protože spotřeba při jejich pohrávání s plynovým pedálem snadno vyletí nad osm litrů...

Vůbec nevadí, že modernizace vzhledu VW Polo se držela zpátky, drobné změny mu v žádném případě neublížily a netváří se tak agresivně jako třeba Ford Fiesta. Nová motorová nabídka jeho pozici ještě posílila, i když základní litrový tříválec (55 kW) je určený spíše těm řidičům, kteří vyznávají defenzivní jízdu. Příznivcům naftových pohonných jednotek poslouží motor 1.4 TDI (55 kW), ovšem je třeba za něj připlatit 44 tisíc korun oproti testované dvanáctistovce. Ta vyšla časopisu TÝDEN jako nejlepší alternativa. A když někdo bude tvrdit, že polo je "ženským" autem, tak mu nevěřte, užije si s ním i pán tvorstva.

Srovnání parametrů

*oba modely pohání přeplňovaný tříválec