<span>Volvo XC90 D5:</span> konečně silnější

Chytře navržené sportovně-užitkové Volvo XC90 mělo jednu velkou slabinu: málo výkonný turbodiesel. Ani jeho nástupce rekordy neláme, ale k povaze vozu se náramně hodí.

Volvo už dávno není jen specialistou na typicky hranaté rodinné kombíky. Nejprodávanějším modelem švédské značky je luxusní SUV (sportovně-užitkový vůz) XC90.

V čem tkví jeho úspěch? Na nic si nehraje. Nesnaží se vypadat agresivně a nemá sportovní ani terénní ambice. Drží se charakteristických vlastností značky Volvo: je bezpečný, praktický a komfortní. Univerzální auto s velkorysým prostorem pro rodinu a její nezbytnosti, schopné poradit si s horšími cestami a nepřízní počasí. Jenže tento recept měl donedávna trhlinu. U nás nejprodávanější turbodiesel byl na dvoutunové SUV příliš slabý a většina předjížděcích manévrů se stávala adrenalinovým zážitkem. Proto byl na podzim přepracován.

Dvouapůllitrový objem zůstal, ale díky většímu turbodmychadlu s elektrickým ovládáním geometrie lopatek, novým vstřikovačům a přepracovanému sacímu a výfukovému potrubí má nyní výkon 185 koní (136 kW) a maximální točivý moment 400 Newtonmetrů. To je o 22 koní (16 kW) a 60 Nm více. Navíc motor produkuje méně emisí a má standardně filtr pevných částic. Ani s ním nepatří XC90 mezi nejvýkonnější vozy své kategorie, ale o to švédské značce nikdy nešlo. Hlavními přednostmi jsou rozumná spotřeba a kultivovaný projev, srovnatelný s benzinovými motory. Ožívá v patnácti stech otáčkách a až do čtyř a půl tisíce plynule zatahuje. Zkoušený vůz byl vybaven přesnou manuální převodovkou, která je s motorem dobře sladěna. Udávaná průměrná spotřeba 8,2 litru na sto kilometrů není nereálná a i při svižnější jízdě zřídkakdy překročí jedenáct litrů.

Většina zákazníků však volí automatickou převodovku, která je s příchodem nového motoru konečně šestistupňová. Hodí se k celkově klidné povaze vozu. Ten je především komfortní. Řízení jde zlehka a o předních kolech toho moc nepoví; měkčí podvozek dobře tlumí nerovnosti, ale v zatáčkách se naklání. Stopy se však drží statečně a spolehnout se lze i na kvalitní brzdy. Volvo XC90 se nesnaží ani konkurovat terénním vozům. Do terénu drtivá většina řidičů SUV stejně nejezdí. Díky dvaadvacet centimetrů vysokému podvozku a pohonu všech kol je schopno projet horšími cestami, ale redukční převodovku ani uzávěrku diferenciálu nemá. Jeho majitelé spíš ocení úspornější systém rozdělení pohonu všech kol přes spojku Haldex. Za normálních okolností je pětadevadesát procent síly přenášeno na přední kola, v případě potřeby se na zadní automaticky přenese až polovina.

Variabilita XC90 je srovnatelná s velkoprostorovými vozy. Při svém představení bylo jediným SUV prodávaným i v sedmimístné verzi se dvěma sedadly v třetí řadě, vyklápějícími se z podlahy. I pětimístné provedení má sedačky v druhé řadě dělené v poměru 40 : 20 : 40. Lze je individuálně posunovat a po sklopení utvoří rovnou plochu s dnem velkého kufru. Když je třeba převézt něco delšího, hodí se možnost sklopit opěradlo spolujezdce. Ze vzdušného interiéru je dobrý výhled, vše se jednoduše ovládá a palubní počítač volva umí jako jeden z mála česky. Ergonomie je tradičně na vynikající úrovni . Bezpečnostní výbavou jsou volva pověstná a ani té komfortní nic důležitého nechybí. Volvo XC90 bylo konkurenceschopné i se starým motorem, ale až teď se zbavilo své největší slabiny. Jedno z nejlepších SUV je nyní komplexní.

Volvo XC90 D5 versus konkurence

Foto: archiv