Žádné retro, tohle je žhavá současnost

Ať chceme, nebo ne, je doba škatulkování. Všechno se někam zařazuje, všechno někam patří. Od automobilů až po písničky. Někdy je však problematické najít správnou škatulku. Jako třeba v případě Citroënu DS4.

Pojďme proto hledat jiným směrem, než je ten oficiální. Například takhle: jsou auta, která s řidičem spolupracují velice ochotně, pak jsou taková, která se chvíli ke spolupráci nechají přemlouvat, a ještě jsou vozy, které mají svou hlavu a nejraději se řídí samy. Novinka francouzské automobilky bezesporu patří do první kategorie…

Siluetou připomíná Citroën DS4 sportovně užitkový vůz, liniemi zadní části zase trochu evokuje myšlenku na kupátko, ale říkejme mu hatchback. Pojmenování DS nemá pražádnou souvislost s bývalými "déeskami", jimiž se vozil například generál de Gaulle nebo filmový Fantomas. Automobilka prostě navázala názvem na mimořádnou řadu, která se jí kdysi povedla. Ostatně současná škodovácká octavia taky nemá nic společného s dávným modelem stejného jména.

Základem DS4 je pochopitelně Citroën C4, ovšem postavit je vedle sebe znamená registrovat řadu rozdílů. Liší se přídí, křivkami, ale také tím, že DS4 má kliky zadních dveří skryté v zadním sloupku a při otevření ukazuje nepěkně vystupující horní roh. Ostatně ani přední dveře nejsou bez ostré hrany, při nastupování a vystupování je třeba být ostražitý. A pro toho, kdo se chce umístit na druhé řadě sedadel, ještě jedno varování. Vstupní otvor není příliš velký, takže "nastupovací" pohoda vypadá jinak. Navíc ani prostoru není vzadu na rozdávání, a když se k tomu připočte, že zadní okénka nelze stahovat, pak se přece jen na voze objeví nějaká ta moucha. A do kategorie připomínek patří také výhled z vozu, silné sloupky ho omezují, ale zase přispívají k větší bezpečnosti zvýšenou tuhostí karosérie.

Nicméně tím výčet nepříjemností končí. Interiér má francouzského ducha, je osobitý a příjemný, sedadla padnou perfektně a stejně si pochutná ruka na volantu. Tedy když se po čase vyzná v tom množství ovladačů a tlačítek. DS4 má několik vychytávek, které jsou vpravdě zbytečné, ale hrají na city. Jako například možnost změny podbarvení přístrojů. No, pro někoho to může být zrnkem písku při váhavém rozhodování, zda koupit, nebo ne…

Benzinová šestnáctistovka s dvěma stovkami koní se zdála být ideálním motorem. Není závodním typem, ale když je třeba, dovede se pořádně otáčet a rychlý manévr umí. Je nutné ocenit, jak konstruktéři dokázali vůz odhlučnit, při nastartování něco vzdáleně slyšíte, ale pak nastane ticho, které vybízí k pohledu na přístroje, zda motor vůbec běží. Stejně tak jsou dobře zvukově izolované podběhy, takže při jízdě nejsou slyšet pneumatiky.

Povedlo se odpružení, podvozek je příjemně naladěný, oproti normální C4 je o stupeň výše nejen v komfortu, ale v celkovém nastavení. Přesné řazení je naštěstí u značky Citroën stále více standardem, stejně tak i řízení. Jízda je skutečně velice pohodová, vůz báječně spolupracuje, cestování je požitkem.

Citroën DS4 je výjimečným autem a svoji originalitu v žádném případě neschovává. Ostatně i cenou poněkud vybočuje z řady "normálních"vozů, ale kdo chce mít něco extra (protože těchto vozů zase tolik jezdit nebude), rád si připlatí. A nebudou to vyhozené peníze…

Srovnání parametrů

*předpokládaná cena pro vůz s motorem 1.2 TSI 77 kW