Po celá desetiletí platilo, že rostoucí závislost na technologii a automatizaci znamená pro zaměstnance jediné: méně pracovních míst. V jednom rychle se rozvíjejícím zákoutí finančního sektoru se děje pravý opak, banky po celé Evropě se intenzivně snaží získat zaměstnance na pozice pro boj proti praní špinavých peněz. Banky v poslední době reagují na řadu skandálů, které je od roku 2012 stály na pokutách přes 20 miliard dolarů (téměř 464 miliard korun), píše agentura Bloomberg.
Finanční instituce využívají umělou inteligenci, aby objevily snahy zakrýt původ ilegálně získaných peněz. Tato technologie tak chrlí tolik dat, ze banky musejí najímat řady pracovníků, aby to všechno rozdělili a oddělili darebáky od poctivých.
Personál pro odhalování finanční kriminality dnes podle společnosti Boston Consulting Group (BCG) představuje asi tři procenta průměrného počtu zaměstnanců bank v USA a Evropě, což je více než dvojnásobek úrovně z roku 2013. Většina poskytovatelů úvěrů nyní důkladně vyhodnocuje obchodní klienty každým rokem namísto dřívějšího intervalu tří až pěti let. Velké banky obvykle vydají za operace proti praní špinavých peněz více než 300 milionů dolarů ročně, uvedla BCG.
Investiční banka Mediobanca SpA odhaduje, že evropské finanční domy budou muset v příštích dvou letech najmout 10 tisíc lidí, kvalifikovaných kandidátů ale není dost. Jak uvedl partner BCG Norbert Gittfried, "je pracovní krize a každodenní potřeba stále stoupá".
Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám a slabé regionální ekonomice, která tlačí na zisky, je zvyšování personálu obtížné, banky však nemají na výběr. V lednu vstoupí v platnost nové nařízení Evropské unie proti praní špinavých peněz, které zpřísňuje pravidla a rozšiřuje rozsah činností, které je třeba prověřit. Danske Bank, přes jejíž estonskou pobočku prošly podezřelé transakce za asi 220 miliard dolarů, potřebuje na tyto účely 600 lidí. Nizozemská ING Groep, která v roce 2018 zaplatila pokutu ve výši 775 milionů eur (19,9 miliardy korun) za případy praní peněz, vytvořila v letošním druhém čtvrtletí 500 pozic k monitorování podezřelých transakcí, což představuje nárůst o 20 procent. Největší francouzský věřitel, BNP Paribas SA, v posledních třech letech zvýšil počet osob v oblasti boje proti finanční kriminalitě o 40 procent na 4200. Deutsche Bank, která chce do roku 2022 zrušit 18 tisíc pracovních míst, slíbila, že škrty se sféry boje s finanční kriminalitou týkat nebudou.
Podle personální firmy Korn Ferry se platy zaměstnanců v této oblasti zvýšily od roku 2016 o 20 procent a výrazně tak předčily tempo růstu platů ostatních zaměstnanců ve finančnictví. Charles Delingpole, šéf softwarové firmy ComplyAdvantage, nicméně upozorňuje, že najmutí spousty lidí nestačí. Banky musejí bedlivěji sledovat transakce v době, kdy lze vše od devizových obchodů k připsání hypotéky získat jedním dotykem na chytrém telefonu. Pokaždé, když banka zastaví transakci nebo začne klienta vyšetřovat, může přijít o obchod. Nejde jen o personál a software, vážnou výzvou dneška je dosažení rovnováhy, a to vyžaduje nové myšlení v celé organizaci, zdůraznil Delingpole. "Praní špinavých peněz je nesmírně inovativní a řada regulačních požadavků a přísnost sankcí za přestupky dále poroste," řekl.
