Ke zvládnutí chudoby v Česku by pomohlo stanovení minimálního důstojného příjmu. Blížit by se měl hranici příjmové chudoby. Jsou o tom přesvědčeni odborníci z Evropské sítě proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN). Myšlenku představili na konferenci v Praze. EAPN zastřešuje organizace, které se zaměřují na pomoc potřebným. Hranice příjmové chudoby odpovídá 60 procentům mediánu příjmu. Loni pro samotného dospělého činila 11 195 korun, pro ostatní členy domácnosti byla nižší. Pod limitem se ocitlo 9,1 procenta Čechů a Češek, tedy kolem 960 000.
ČR má stanoveno životní minimum. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro další dospělé v rodině a děti je nižší. Podle předsedy EAPN ČR Karla Schwarze by se nyní za důstojný příjem na osobu dala považovat částka přes 12 000 korun. "Minimální příjem by ale neměla být jedna částka, kterou dostanou všichni na ruku," zdůraznil Schwarz. Míní, že by se minimální příjem měl stanovit podle potřeb a situace lidí, cílit by měl na seniory, samoživitelky s dětmi, postižené či dlouhodobě nemocné.
Podle hlavního manažera Evropské sítě pro minimální příjem (EMIN) Fintana Farrella existuje určitý minimální příjem ve všech unijních státech. "Chtěli bychom, aby se minimální příjmy dostaly aspoň na hranici chudoby (60 procent mediánu příjmu)," uvedl Farrell. Dodal, že nestačí do minimálního příjmu zahrnout jen částku na jídlo, ale i na bydlení, oblečení, služby, zdraví či dopravu. "Aby se člověk mohl zapojit, nestačí mít peníze jen na potraviny. Je potřeba mít i na vše ostatní, co je nutné k aktivnímu členství ve společnosti. V mnoha zemích minimální příjem pokryje výdaje na potraviny, ale ne další položky spotřebního koše," řekl Farrell.
Podle české pobočky EAPN, která zastřešuje 16 organizací včetně Charity ČR, Armády spásy, Diakonie ČCE či Výboru dobré vůle, by měl nový systém minimálního příjmu navazovat na systém dávek a měl by být kompatibilní s podporou v ostatních státech EU. Schwarz věří, že ministerstvo práce navrhne, jak by se problematika dala řešit.
Výši českého životního minima opakovaně kritizovala ombudsmanka Anna Šabatová. Označila ji za "skandálně nízkou". Řekla, že v roce 2000 činilo životní minimum 2130 korun a odpovídalo 53 procentům minimální mzdy, letos dosahuje s 3410 korunami 28 procent nejnižšího výdělku. "Podstatné je si uvědomit, jaký to má dopad, když se tyto příjmy zapomenou valorizovat," uvedla Šabatová. Dodala, že Česko patří k bohatým zemím, nemělo by proto tolik lidí odsouvat na okraj společnosti.
Minimální příjem musí být podle EAPN přiměřený, dostupný a měl by lidi aktivizovat. Podle analytičky Charity ČR Ivy Kuchyňkové tato pravidla české sociální dávky neplní. Pokud se lidé dostanou do tísně, vyřízení a vyplacení pomoci od státu trvá několik měsíců. Kvůli vysoké zadluženosti a exekucím by řadě lidí při splácení z oficiálního výdělku mnoho nezbylo, pracují tedy raději načerno a do běžného zaměstnání jít nechtějí. Část dávek hmotné nouze se vyplácí v poukázkách, jimiž není možné hradit bydlení. Nevhodné je nastavení veřejné služby, doplatků na bydlení i příspěvků na péči, ukončila výčet analytička. Podle ní je nutné systém dávek v Česku přenastavit, aby byl účinnější.
