Česká republika nyní nesplňuje všechny podmínky k přijetí eura, připomněl ve čtvrtek v Praze stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy po jednání s českým premiérem Petrem Nečasem (ODS). Debata o vstupu ČR do eurozóny, který bude podle něj výsostně českým rozhodnutím, tak prý není "problémem dnešního dne". Nečas na tiskové konferenci s Van Rompuyem zopakoval svůj postoj, že flexibilní kurs koruny je nyní pro českou ekonomiku výhodou a o přijetí eura by se mělo rozhodovat v referendu.
Van Rompuy na tiskové konferenci připomněl, že dříve či později přijmout euro se ČR zavázala při vstupu do unie. ČR nyní všechna potřebná kritéria nesplňuje. "Ale i když je splníte, tak musí Česká republika sama přijmout to rozhodnutí podle svého ústavního pořádku. My se do toho nebudeme vměšovat," uvedl předseda Evropské rady. Rozhodnout o přistoupení k euru po splnění podmínek tak podle něj musí "vnitřní debata v ČR".
Český prezident Miloš Zeman nedávno prohlásil, že Česko by mohlo společnou evropskou měnu přijmout za pět let. Nečas na to ve čtvrtek podotkl, že za ekonomickou politiku země je odpovědná vláda a ne prezident. "Takže názory jsou to samozřejmě legitimní, zajímavé, nicméně za ekonomickou politiku odpovídá vláda, která je odpovědná Poslanecké sněmovně, nikoliv prezidentovi," řekl její předseda.
Podle Nečase však jeho vláda žádný konkrétní termín přijetí eura dávat nebude, kromě jiného i proto, že všechny předchozí podobné sliby nebyly realizovány, je tedy také o "jistou reputační kredibilitu" země.
"Je vědomou politikou mé vlády nestanovovat pevný termín přistoupení k eurozóně," řekl Nečas. Podle českého premiéra se navíc od českého vstupu do EU situace a podmínky členství v eurozóně změnily natolik dramaticky a výrazně, že o přistoupení bude muset rozhodnout referendum. Zaznamenal prý, že prezident Zeman má v této věci stejný názor.
Přijetí eura nyní znamená mimo jiné přistoupení k evropskému stabilizačnímu mechanismu, k fiskálnímu kompaktu a dalším právním závazkům, které v roce 2003, kdy se rozhodovalo o vstupu do EU ještě neexistovaly, připomněl Nečas.
Pro Česko také musí být podle předsedy vlády vstup do eurozóny výhodný, pak bude reálné o tom uvažovat. "Například když by náklady na držení vlastní národní měny byly větší než na přistoupení k eurozóně," vysvětlil.
Spolupráce
Také spolupráce při řešení problémů eurozóny je podle Nečase českým národním zájmem, protože Česko je otevřená a proexportní politika.
Evropský politik, který z titulu své funkce předsedá evropským summitům, v Praze zdůraznil, že květnová schůzka vrcholných představitelů zemí evropské sedmadvacítky se bude věnovat energetické problematice. Kromě jiného proto, že do roku 2014 by v oblasti energií měl být hotový společný evropský trh.
"Považuji za nesmírně důležité, že jednáním evropských rad naprosto nepřekvapivě dominuje jednání o ekonomických záležitostech," uvedl Nečas. Poměr českého exportu k hrubému domácímu produktu je 80 procent a 65 procent českého exportu míří do eurozóny. "Je naším vitálním národním zájmem úzce spolupracovat při řešení problémů v eurozóně. Stabilita a prosperita eurozóny je naším zájmem," zdůraznil ve čtvrtek Nečas.
Van Rompuy na tiskové konferenci po jednání s Nečasem zdůraznil, že přes úspěšné a společné úsilí o fiskální konsolidaci krize trvá a zejména vysoká nezaměstnanost mládeže budí obavy.
Energetika hraje prim
Stálý předseda Evropské rady také řekl, že její květnové jednání se bude zabývat energetikou. "To je oblast, ve které EU čelí významným výzvám," zdůraznil Van Rompuy, podle něhož je potřeba diverzifikovat přepravní trasy, umožnit vstup novým zdrojům a také vytvořit předvídatelný rámec pro budoucí investory do moderní evropské energetické infrastruktury. "Musíme dokončit do roku 2014, což je příští rok, společný trh s energetikou. A vítám význam, který ČR této věci přikládá," řekl Van Rompuy.
Nečas téma energetiky na květnové radě ocenil. "Toto téma považujeme za nesmírně důležité," řekl. Pro ČR je podle něj dokončení jednotného trhu v oblasti energetiky významné, protože ČR má silný podíl průmyslu na zaměstnanosti. Společně se stavebnictvím je přes 40 procent HDP. "Ceny energií jsou něco, co velmi silně ovlivňuje konkurenceschopnost našeho průmyslu," připomněl. Kompletní propojení Evropy sítí energovodů, diverzifikace tras i dodávek je něco, kde je silná a společná evropská politika potřeba. "Mimo jiné i proto, že jedním z klíčových dodavatelů bude například Rusko či některé státy Blízkého či Středního východu," připomněl Nečas. Při těchto jednáních je společný postoj EU silnější.
Přijetí u Zemana
Van Rompuye přijal i prezident Miloš Zeman. Nejvyšší představitel České republiky jej upozornil, že nad Pražským hradem nyní vlaje vlajka symbolizující Evropskou unii.
Zeman přijal Rompuye v poledne na Hradě. Oba politici jednají o Evropské unii. Nový český prezident je zastáncem hlubšího modelu evropské integrace. Liší se tím od svého předchůdce Václava Klause, který se k unii stavěl spíše skepticky. Při Barrosově návštěvě v Praze Zeman podepsal takzvaný euroval, který Klaus naopak ratifikovat odmítal.
