Česko v datech
Chudoba hrozí 1,5 milionu Čechů. Ale bylo i hůř

Chudoba a sociální vyloučení hrozí téměř 1,51 milionu obyvatel Česka. Z nich 140 200 nemá ani dostatečný příjem, ani materiální vybavení a ani práci. Příjmy domácností sice v posledních letech nominálně mírně rostly, ale reálně se propadly. Míra ohrožení chudobou se i tak loni meziročně snížila z 9,6 na z 8,6 procenta. Výsledky průzkumu o životních podmínkách představil na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ).

V roce 2012 připadalo na jednoho člena domácnosti ročně v průměru 149 700 korun, měsíčně tedy kolem 12 500 korun. O rok dřív to bylo ročně 147 500 korun. Reálné příjmy po nástupu krize do roku 2011 stagnovaly, pak se začaly propadat, upřesnil Jaromír Kalmus z ČSÚ. Podle něj průměrně čtvrtina peněz domácností pochází ze sociálního systému - z dávek a penzí.

Odborníci sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a práci. V roce 2013 se pod hranici příjmové chudoby dostal člověk s měsíční částkou nižší než 9674 korun, pár s méně než 14 512 korunami, samotná matka s malým potomkem s méně než 12 577 korunami či rodiče s náctiletým a malým dítětem s méně než 22 251 korunami. Pod hranicí příjmové chudoby tak v ČR loni žilo 886 000 lidí.

Příjmová chudoba hrozila 45 procentům nezaměstnaných. V roce 2009 jich bylo 47 procent. Tehdy se pod hranicí příjmu pohybovala zhruba tři procenta těch, co měli práci. Loni to byla už čtyři procenta. "Nejsou pro ně podmínky takové, aby si vydělali dostatečně," uvedl Kalmus. Podle něj naopak podíl důchodců ohrožených příjmovou chudobou klesl od roku 2009 do loňska ze sedmi na šest procent. Důvodem je valorizace penzí.

V roce 2008 zhruba dvě pětiny důchodců pobírali od 8000 do 10 tisíc korun. Díky pravidelnému přidávání se tato skupina "posunula" výš - loni dostávali od 10 tisíc do 12 tisíc korun. Podobný posun byl i u ostatních penzistů.

Míra chudoby označuje podíl lidí, kteří nedosáhnou na 60 procent mediánu příjmu. Loni činila 8,6 procenta, předloni 9,6 procenta, v roce 2009 pak 8,6 procenta. Pod životním minimem byla v roce 2009 tři procenta domácností, loni už 4,2 procenta.

Takzvaná materiální deprivace - tedy nedostatek - trápila kolem 678 800 lidí. Neměli nejméně čtyři z devíti věcí, jako je telefon, pračka, televize či auto. Nemohli si dovolit taky jednou ročně vyrazit na týdenní dovolenou, nezvládli mimořádný několikatisícový výdaj, nedokázali pravidelně hradit nájem nebo si nemohli třikrát týdně dopřát maso.

"Podíl domácností, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9400 korun, mírně poklesl, a to ze 44 procent na 43,2 procenta," uvedl Kalmus. Na týdenní dovolenou nemohlo loni vyrazit zhruba 40 procent domácností, předloni 44 procent.

V roce 2009 mimořádný výdaj nezvládlo 32 procent úplných rodin, loni téměř 36 procent. Neporadilo by si s ním 61 procent neúplných rodin, tedy zhruba o procentní bod víc než před pěti lety. Vydat nečekaně 9400 korun by dělalo potíže i 52 procentům lidí, co žijí sami. V roce 2009 jich bylo 50 procent.

Za bydlení vydávají domácnosti stále vyšší část svého příjmu. Loni to bylo téměř 19 procent, v roce 2009 ani ne 17 procent. Důchodce bydlení loni stálo skoro 27 procent z jejich příjmu a nezaměstnané 39 procent.

Třetím sledovaným ukazatelem je intenzita práce. To, že by člověk měl mít zaměstnání aspoň na pětinu pracovní doby, nesplňovalo 541 400 lidí.

I tak jsou se svým životem ale spokojeny skoro tři čtvrtiny Čechů a Češek. Méně pozitivně hodnotí finance a práci, spokojenější jsou se vztahy a bydlením.