Doba, po kterou lidé v Česku pobírají důchod, se postupně prodlužuje. V průměru se od roku 2000 protáhla o čtyři roky z 20 na 24 let. Ženy v penzi zůstávají průměrně 27 let a sedm měsíců, muži 19 let a měsíc. Vyplývá to z nové důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Poslední údaje jsou za rok 2016. Život v Česku se postupně prodlužuje. Očekávaná doba dožití podle Českého statistického úřadu loni činila u mužů 76,2 roku a u žen 82,1 roku.
V roce 1970 byli lidé v důchodu průměrně 11 let. Doba dožití mužů byla podle statistiků 66 let a žen 73 let. O deset let později trval čas na odpočinku 13 let. V roce 1990 dosáhl 16 let. Očekávaná délka života mužů byla tehdy 67,6 roku a žen 75,4 roku. V roce 2010 se penze vyplácela v průměru 22,8 roku - mužům 18,6 roku a ženám 26 let.
V minulém roce průměrný senior pobíral důchod 19,1 roku a seniorka pak 27,6 roku. Proti roku 2015 se tak doba prodloužila u mužů v průměru o necelé čtyři dny a u žen zhruba o tři týdny. Očekávaná délka života při narození podle Českého statistického úřadu činila u mužů 76,2 roku a u žen 82,1 roku. Od počátku století se tak u mužů posunula o 4,6 roku a u žen o 3,8 roku. Třiašedesátiletí muži pak loni měli naději dožití 17,7 roku, stejně staré ženy 21,6 roku.
S prodlužováním života v Česku seniorů a seniorek přibývá. Strmý nárůst počtu lidí v důchodu brzdí odsouvání věku pro nástup do penze. Přispívá k udržitelnosti důchodového systému. U mužů se důchodová věková hranice zvedá každý rok o dva měsíce, u žen o čtyři měsíce. Penzijní věk mužů a žen se tak postupně srovnává.
V příštím roce budou moci penzi z veřejného systému začít pobírat muži, kteří se narodili mezi listopadem 1954 a srpnem 1955. Nárok na důchod budou mít také matky, které přišly na svět od května do prosince 1956, 1957, 1958 a 1959, a to podle počtu vychovaných dětí. Do penze budou moci jít bezdětné ženy, které mezi květnem a prosincem oslaví třiašedesáté narozeniny. Podmínkou pro získání důchodu je ale placení odvodů po 34 odpracovaných let, do nichž se započítává rodičovská či vojna. Důchodový věk pomůže určit důchodová kalkulačka.
Podle mluvčí ČSSZ Jany Buraňové získání nároku na penzi neznamená, že člověk musí odejít ze zaměstnání či skončit s podnikáním. Lidé mohou dál pracovat a současně pobírat důchod. Musí o něj ale požádat okresní správu podle svého bydliště. "Žádost je možné podat nejdřív čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu," upřesnila Buraňová.
Důchod se skládá ze dvou částí - pevné a procentní. Pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá devíti procentům průměrné hrubé mzdy. Od ledna se zvýší z 2500 na 2700 korun. Do stanovení procentní části se zahrnují výdělky od roku 1986 do letoška. Započítává se ale jen část vydělané sumy, tedy takzvaný osobní vyměřovací základ. Za každý rok důchodového pojištění se z něj uzná 1,5 procenta. Lidé s nízkým výdělkem si v penzi příliš nepohorší. Naopak lidem, co vydělávali víc, příjem výrazně klesne.
Podle výsledků studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli důchodového věku. Přestat pracovat většinu z nich nenutí ani zdraví. Podle autorů studie představuje brzký odchod do penze pro společnost zbytečnou ztrátu - lidé mají ještě dost sil, mnoho zkušeností i ekonomický potenciál.
Podle důchodové komise minulé vlády by měl člověk na odpočinku strávit zhruba čtvrtinu života. Tuto zásadu tým, který ukončil po volbách svou činnost, schválil před koncem roku 2014.
