Historická "sekyra"
Důchodový účet má problémy. Loni byl v děsivém propadu

V historicky dosud největším deficitu se loni ocitl důchodový účet. Stát totiž vyplatil na penzích 373,4 miliardy korun. To bylo o 49,7 miliardy více, než vybral od lidí na sociálním pojištění, sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová. Stát tak musel dotovat systém ze státního rozpočtu. Pro letošní rok počítá ministerstvo práce a sociálních věcí se schodkem ve výši 50,28 miliardy korun.

Deficit důchodového účtu přitom postupně rok od roku stoupá. Například v roce 2010 dosahoval "jen" 29,3 miliardy korun, v roce 39,5 miliardy a předloni 49,4 miliardy. Meziročně tak narostl o dalších 300 milionů korun.

"Avšak toto číslo není konečné. Přesné oficiální číslo hospodaření takzvaného důchodového účtu zatím není k dispozici a není možné je poskytnout," konstatoval Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva. V uvedené bilanci chybí na výdajové straně údaje za silové resorty, kterými jsou ministerstva obrany, vnitra, spravedlnosti a financí, která vyplácejí svým bývalým příslušníkům penze a výsluhy ze svých rozpočtů. "Na druhé straně nejsou známy údaje o asignovaném výnosu DPH. Tyto informace budou známy až se zveřejněním státního závěrečného účtu, který vydá ministerstvo financí v měsíci dubnu," dodal Sulek.

"U odhadu pro rok 2014 je k dispozici jen údaj ze státního rozpočtu pro rok 2014 - příjmy 331,307 miliardy a výdaje 381,584 miliardy korun, pro který platí stejná omezení jako pro údaje za rok 2013 (silové resorty, DPH)," odpověděl Sulek na otázku, jaký deficit důchodového účtu očekává ministerstvo letos. Rozdíl by tak byl minus 50,277 miliardy korun. Výsledek by tak podle Sulka měl být letos podobný jako loni. 

Vinu na rostoucím deficitu mají především zvětšující se výdaje. Příjmy z pojistného, které vybírá Česká správa sociálního zabezpečení, totiž vzrůstají. "Úspěšnost výběru pojistného v gesci ČSSZ se stabilně udržuje na více než 99 procentech," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí správy Jana Buraňová. Výdaje podle ní její úřad nemůže ovlivnit. Penzisté se ovšem o své důchody nemusejí obávat, deficity jsou dopláceny ze státního rozpočtu.

Demografové před horšícím se stavem penzijního účtu varují už delší dobu. Dávají jej do souvislosti s postupně se tenčícím počtem plátců a narůstajícím počtem lidí v důchodovém věku. Už od devadesátých let se proto postupně věk odchodu do důchodu prodlužuje, za vlády Petra Nečase (ODS) bylo dokonce odsouhlaseno neomezené prodlužování.

Současně Nečasův kabinet připravil další část penzijní reformy spočívající v zavedení nového spořicího pilíře. Lidé si v jeho rámci mohli převádět část sociálního pojištění na individuální účty u soukromých penzijních společností. Podmínkou bylo, že část peněz přidají ze svého. Při odchodu do penze by tak pobírali dva důchody, ten státní by se jim ovšem poměrně krátil. Do nového pilíře se však přihlásilo málo lidí, navíc současná vládní koalice již avizovala jeho zrušení.

"Co se týká možností snižování deficitu, pak v krátkém časovém horizontu - z roku na rok - nelze počítat se zásadnějším či skokovým snížením, protože to by si vyžadovalo relativně extrémní opatření typu výrazné zvýšení pojistné sazby nebo výrazné snížení důchodových dávek," konstatoval Petr Sulek z ministerstva práce. To je podle něj v tak komplexním sociálním systému, jako je důchodový systém, obtížně realizovatelné, například i z hlediska legislativních lhůt.

"Z dlouhodobého hlediska předpokládáme, že jedním z hlavních koncepčních nástrojů pro budoucí snížení deficitu důchodového systému bude další pokračování důchodové reformy, která bude reagovat na měnící se podmínky ve společnosti (ekonomické, demografické, sociální atd.)," uvedl Sulek. Podoba změn a opatření realizovaných v důchodovém systému by měla vzniknout zejména pomocí odborné komise se zastoupením koaličních i opozičních stran, tripartity a řady odborníků.