Ceny tepla v uplynulém roce ve většině krajských měst vzrostly. Mezi jednotlivými kraji navíc panují velké rozdíly v závislosti na teplárně, odkud teplo odebírají.
Cena tepla se za posledních šest let zvýšila o více než 130 korun za gigajoule (GJ) energie. Výrazně se na tom ovšem podepsalo, že se třikrát zvýšila sazba DPH, která se na nárůstu ceny za teplo podílela jednou třetinou. Průměrná česká domácnost ročně spotřebuje asi 25 až 30 GJ.
Pro srovnání vývoje cen za teplo v jednotlivých krajích bylo vždy zvoleno město daného kraje, které teplem zásobuje největší počet domácností v příslušném kraji, a má tak největší podíl. Například v Brně je zásobováno teplem téměř 95 tisíc domácností, což činí 76procentní podíl na všech domácnostech v Jihomoravském kraji.
"Na vliv cen za teplo má největší vliv použité palivo, médium v distribučních sítích či velikost tepelné soustavy. Nejlevnější je teplo z uhelných tepláren v krajských a statutárních městech, které mají významný podíl kogenerace a zásobují teplem přes 25 tisíc domácností (Pardubice, Hradec Králové, Plzeň, Ostrava, Ústí nad Labem)," uvádí Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení České republiky. V nich se pohybuje cena tepla průměrně mezi 450 až 550 Kč/GJ.
Podobné je to podle něj cenově i u obecních kotelen v malých obcí (do 500 připojených bytů) a biotepláren v některých větších až okresních městech (připojeno 5 až 10 tisíc bytů) - což splňuje například Třebíč, Žatec, Krnov, Kutná Hora.
Na dálkové vytápění je v ČR napojeno více než 1,5 milionu domácností, což odpovídá dvěma pětinám všech bytů v ČR. V budoucnu se očekává další zdražení tepla, neboť teplárny budou muset výrazně investovat do modernizace svých provozů kvůli snížení emisí.
Za teplo tak zaplatíme více, ovšem slabou útěchou by mohla být postupně se lepšící kvalita ovzduší. Teplárny totiž patří k největším znečišťovatelům. Do roku 2020 budou muset velké teplárny splňovat nové emisní stropy s využitím nejmodernějších technologií.
