Češi spí v průměru 7,5 hodiny denně a téměř dvě třetiny jsou s délkou svého spánku spokojeny. Jde především o lidi do 29 let a seniory. Nejhůře jsou na tom podnikatelé, kterým musí každý den stačit šest hodin.
Spánek
Když ve městě budete chtít někoho zastavit a zeptat se třeba na cestu, ve většině případů pravděpodobně narazíte na nepříliš velkou ochotu se dlouze vybavovat. Naopak v menších obcích se klidně může stát, že vás oslovený člověk dovede až na místo, které hledáte, a ještě u toho odvypráví rodinnou historii.
Zdánlivě banální situace má poměrně jednoduché ekonomické vysvětlení. Lidé ve velkých městech vydělávají více peněz než ti, kteří žijí na venkově. Každá minuta zdržení pro ně tedy představuje větší ztrátu výdělku, zatímco lidé z vesnice mají v tomto smyslu času dost. Ano, transakční náklady - v tomto případě náklady ušlého výdělku - jsou kategorií, která v ekonomii vysvětlí mnoho ekonomických i neekonomických jevů reálného života.
Více peněz, méně spánku
Nejinak tomu může být v případě délky spánku. Podle výše zmíněného příkladu by i zde mělo platit, že s rostoucím příjmem se množství naspaných hodin zkracuje. Neboli čím více lidé vydělávají, tím méně času stráví na lůžku. A šetření agentury Médea Research pro Faktor S tuto souvislost skutečně naznačuje. "Výzkum potvrdil, že s rostoucím příjmem klesá průměrná délka spánku. Lidé s vyšším osobním čistým měsíčním příjmem spí ve srovnání s těmi, kteří vydělávají méně, v průměru kratší dobu," řekl Faktoru S ředitel Médea Research Jan Matějka.
VÍCE SE O EKONOMICKÝCH DOPADECH SPÁNKU DOZVÍTE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU FAKTOR S, KTERÝ VYŠEL 11. LEDNA 2018.
