Energetika
Konec levné elektřiny

Cena elektřiny je na světových burzách o třetinu vyšší než před rokem. A podle všeho se bude dále zvedat. Už příští rok si české domácnosti připlatí až 1500 korun. Může za to hospodářský růst, vyšší cena uhlí, odklon od jádra i rozmach elektromobilů.

Doby, kdy elektrická energie na komoditních burzách zlevňovala, jsou zřejmě nenávratně pryč. Zatímco dříve její cenu dolů tlačila rostoucí instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů, dnes je situace zcela opačná, ceny vzhůru táhne poptávka. Ještě letos v květnu se megawatt hodina elektřiny na trzích obchodovala za třicet eur. V minulém týdnu už zamířila k 35 eurům, což je nejvýše od začátku roku. Začátkem loňského září se dala pořídit za méně než 26 eur.

Na masivním zdražování elektřiny se podepisuje několik faktorů: zrychlování světového hospodářského růstu, energetická politika klíčových zemí nebo stoupající cena uhlí na globálních trzích díky eskalaci čínské poptávky. "Cena energetického uhlí jako vstupu pro výrobu elektřiny v uplynulých týdnech strmě vzrostla. Překonala i maxima dosažená v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy se obchodovalo za 79 dolarů," uvádí Tomáš Sýkora, analytik Patria Finance.

Hospodářství v kondici

Prakticky ze všech hlavních světových ekonomik přicházejí data o pozitivním hospodářském vývoji. Spojené státy, Evropa v čele s Německem, ale i Čína hlásí mimořádně příznivá čísla o HDP nebo nezaměstnanosti. Hospodářský růst se bez energie neobejde, a tak ruku v ruce s ním stoupá i poptávka po elektřině a její cena. Můžeme to už pozorovat i u nás, byť v menším měřítku. Podle dat Energetického regulačního úřadu se v České republice za první pololetí spotřebovalo 31 terawatt hodin elektřiny, to je oproti loňsku o 3,2 procenta více. Výroba elektřiny však za totéž období vzrostla jen o 2,5 procenta na 44,5 terawatt hodiny.

Nesoulad mezi růstem poptávky a nabídky na trhu s elektřinou se nejspíše ještě vyostří. České hospodářství totiž ve druhém čtvrtletí letošního roku překvapilo meziročním růstem HDP ve výši 4,7 procenta. Vzhůru ekonomiku táhly zejména investice firem, které nakupovaly především strojní zařízení. Zbytek lehce dovodíme: firmy zvyšují výrobní kapacity, takže se chystají nakupovat i více elektřiny.

Drahý zelený špás

Zdražování silové elektřiny by mělo v dalších letech vydržet i díky energetické politice států, které jsou pro dění na trhu klíčové. Na cenu začíná dopadat odklon některých států od jaderné energetiky, a naopak příklon k obnovitelným zdrojům. Větrníky či solární panely ale nebudou "stíhat" konvenční zdroje nahradit. "U jaderné energie trhy očekávají postupné zavírání elektráren, které jsou nyní v provozu, a omezování stavby nových zdrojů, zejména v Německu a ve Francii. To ke zdražování elektřiny nepochybně přispěje," uvádí Martin Vlček, analytik BH Securities.

K tomu je třeba připočítat poslední novinky, které dorazily z Velké Británie. Gordon Hughes, profesor z Edinburské univerzity, přišel se studií, podle níž se turbíny britských větrných elektráren opotřebovávají rychleji, než se předpokládalo. Namísto původních 20 až 25 let jejich životnost skončí po 12 až 15 letech. Větrníky se proto budou muset obnovovat častěji a elektrická energie kvůli tomu pochopitelně citelně zdraží.

Tomáš Sýkora také připomíná, že k růstu ceny by přispělo rovněž prudké rozšíření elektromobility. Přitom některé země už vyhlásily cíl zbavit se v příštích dvaceti až třiceti letech výroby aut se spalovacími motory.

Domácnosti si připlatí

Zdražování elektřiny na energetických burzách by se podle analytiků do účtů domácností v nejbližších týdnech promítnout nemělo. Jako první to prý pocítí firmy a další velcí odběratelé. Pokud by se přece jen zdražovalo, pak jen mírně. "Růst cen pro spotřebitele očekávám velmi pozvolný, a to díky sílící konkurenci, velkému počtu alternativních poskytovatelů energetických služeb koncovým zákazníkům a také díky tomu, že ceny komodity jsou pouze jednou ze složek celkového účtu zákazníkům," uvádí Martin Vlček. Cena elektřiny by podle něho mohla v příštím roce v průměru mírně vzrůst, řádově o jednotky procent.

Jenže sami dodavatelé varují, že současný trend na energetických burzách se může na fakturách domácností projevit už od Nového roku. Týká se to těch, kdo nemají cenu energie zafixovanou. Průměrná domácnost, která dnes za elektřinu zaplatí kolem 11 tisíc ročně, by musela přidat dalších 1500 korun.