<span>Menší obce</span> si na peníze z rozpočtu ještě počkají

Změna zákona o rozpočtovém určení daní, kterou připravil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), nemá podporu ODS. Výkonná rada nejsilnější vládní strany na sobotním jednání v Kladně rozhodla, že současný návrh ministerstva financí je nepřijatelný.

Úprava zákona, po které volají především menší obce, se tak zřejmě odloží na příští rok. Novinářům to po jednání oznámil první místopředseda strany Pavel Bém.

"Návrh ministerstva financí nás naprosto neuspokojuje, protože ten problém řeší triviálně tím, že bere peníze městům nad pět tisíc obyvatel a převádí je na malé obce," řekl člen výkonné rady a pražský poslanec Jan Bürgermeister. Novela podle něj sice plní představu ODS v tom, že odstraňuje skokové přechody mezi kategoriemi obcí pro určení daní, ale je prý jednostranná a neefektivní. Na novelu si již dříve stěžovala některá velká města.

Širší vedení ODS premiérovi Mirku Topolánkovi doporučilo, aby příští rok inicioval přípravu koaličně průchodné změny zákona. Podle ODS by měl odstranit skokové změny v závislosti na počtu obyvatel obcí a zohlednit místa vzniku daní. Vedení ODS také vládě doporučilo, aby při přípravě nového znění novely spolupracovala se Svazem měst a obcí a Asociací krajů ČR.

Mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob uvedl, že novela zákona o rozpočtovém určení daní prošla standardní procedurou včetně připomínkového řízení. Ministerstvo podle něj jednalo se všemi zainteresovanými subjekty a připravilo kompromis, který odstraňuje největší nedostatky současného zákona. Návrh podle něj také do systému dává více peněz pro obce. Komplexní změnu zákona plánuje ministerstvo v příštím roce.

Novela, kterou má kabinet projednat v pondělí, měla přinést více peněz především nejmenším obcím do tří set obyvatel, a to hlavně díky nově zavedenému kritériu výměry obce, které zvýhodňuje obce s nízkou hustotou obyvatelstva. Naopak 146 obcí z celkových 6244 by na změně mělo podle ministerstva financí prodělat přibližně 832,5 milionu korun.

Ministerstvo financí také navrhuje snížit počet velikostních kategorií obcí ze 14 na čtyři a zavádí mezi nimi postupné přechody místo současných skokových. Zákon dosud počítá daňové příjmy obcí podle počtu obyvatel upraveného koeficienty, které vycházejí z velikosti obcí.

Menší obce si již delší dobu stěžují na diskriminaci při rozdělování peněz. Zhruba 40 starostů podepsalo v polovině června Smlouvu obcí a měst proti daňové diskriminaci. V ní se zavázali, že budou usilovat o změnu současného systému přídělu nárokových státních prostředků. Ke smlouvě se již připojilo na 1100 obcí. Obcím se nelíbí, že stát menším sídlům dává až 6,5krát méně peněz na občana, než kolik získají na obyvatele největší města.

Ministerstvo společně se svým návrhem předkládá vládě i alternativní návrh. Podporují ho právě starostové, kteří podepsali Smlouvu obcí a měst proti daňové diskriminaci. Menší obce a města chtějí v této variantě získat tři miliardy korun na úkor čtyř největších měst - Prahy, Plzně, Ostravy a Brna. Zástupci sdružení starostů v dnešním tiskovém prohlášení tvrdí, že by na tomto návrhu vydělaly všechny obce a města až na čtyři největší. Ztráta ostatních měst s výjimkou Olomouce je podle sdružení minimální.

Ilustrační foto: Tomáš Nosil