V Česku chybějí tisíce řezníků. Z učilišť jich v posledních letech vycházejí každý rok desítky, k uspokojení poptávky firem by to ale měly být aspoň stovky. ČTK to řekl výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Podle něj nyní masný průmysl v ČR poptává odhadem asi dva až pět tisíc pracovníků, a to většinou odborných. Analytik Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání uvedl, že obor řezník-uzenář absolvuje od roku 2009 každoročně necelá stovka lidí.
Zájem o obor není velký, podle poměru přihlášek a přijatých žáků v loňském roce je obor na 85. místě ze 114, uvedl Vojtěch. Nabídka míst tedy, jako ve všech učebních oborech, převyšuje zájem žáků. Obor řezník-uzenář nabízí v současné době 23 škol. Loni do něj nastoupilo 128 učňů a vyšlo z něj 84 absolventů. Za posledních deset let se tyto počty zásadně nezměnily.
"Problémem tohoto oboru je i velký úbytek žáků po prvním ročníku, který dosahuje zhruba 20 procent, ve druhém ročníku je jen o málo menší," řekl Vojtěch. Podle něj jsou zřejmě mnozí mladí lidé dnes příliš citliví na to, aby se stali řezníky. Vliv na ně mohou mít například názory veganů a vegetariánů, kteří odmítají jíst maso a zdůvodňují to humánním přístupem ke zvířatům, domnívá se.
Podle Katiny bude zřejmě nedostatek odborně vzdělaných pracovníků do budoucna působit zásadní potíže celému masnému průmyslu v ČR, a to od živnostníků po velké společnosti, včetně dodavatelských firem. "Podle velmi hrubých odhadů masný průmysl v ČR nyní akutně poptává asi dva až pět tisíc pracovníků, většinu z nich na odborné pozice," uvedl. Zpracovatelé masa proto vnímají současné počty řezníků velmi vážně, dodal.
To, že jsou absolventi na trhu práce potřební, ukazuje i jejich nízká míra nezaměstnanosti. Letos v dubnu činila nezaměstnanost řezníků 2,4 procenta, zatímco třeba mezi pekaři to bylo 5,2 procenta a mezi výrobci potravin 5,1 procenta, sdělil analytik. Podle něj je nezaměstnanost řezníků podstatně nižší i ve srovnání s učebními obory jako celkem.
Krátkodobě se podle Katiny mohou na místa řezníků zajistit pracovní síly ze zahraničí. Do Česka přijíždějí například z Ukrajiny nebo z Mongolska. Jejich zaměstnávání v ČR ale naráží na řadu různých administrativních omezení, řekl.
Koncepční řešení podle něj vyžaduje několik různých opatření. Patří k nim třeba větší podpora odborných škol, rekvalifikačních programů a zvýšení atraktivity oboru u mládeže, řekl. O to se snaží například náborová kampaň svazu Bude to maso. ČR by se podle Katiny také měla snažit nalákat zahraniční zájemce o vyučení v ČR, třeba z Ukrajiny.
Některé firmy si v současnosti v náboru řezníků pomáhají motivačním příplatkem několik desítek tisíc korun za přivedení nového pracovníka. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí brala v ČR polovina řezníků v prvním pololetí letošního roku mzdu 22 052 korun měsíčně. Odborní řezníci dostávají například v masokombinátu Kostelecké uzeniny podle ředitele firmy Michala Jedličky 40 až 50 tisíc korun. Průměrná hrubá měsíční mzda v ČR byla v letošním druhém čtvrtletí 31 851 korun.
