Rozdíl mezi důchodem a průměrným výdělkem je v Česku větší, než tomu bývá v mnoha evropských zemích. Česká penze odpovídá v průměru polovině vydělaných peněz, zatímco rakouská, dánská či maďarská třem čtvrtinám. S necelou třetinou by si průměrně měli naopak vystačit Britové, se zhruba dvěma pětinami Němci či Belgičané. Vyplývá to z údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o hrubém náhradovém poměru důchodu k průměrnému výdělku. Česko je pod průměrem zemí OECD, který činí 57,5 procenta.
Česká vláda teď rozhoduje o škrtech kvůli dalšímu nezadlužování země a udržení plánovaných schodků rozpočtu. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhoval zmrazení důchodů na tři roky. Nakonec by penze přece jen růst měly, ale pomaleji než v minulosti. Kritizuje to opozice, odbory i někteří ekonomové. Podle nich po malém přidávání ve skutečnosti důchodcům příjem klesne, a to kvůli růstu cen. Tvrdí, že se nůžky mezi mzdou a důchodem ještě víc rozevřou a mnozí senioři se propadnou do chudoby.
Průměrná mzda v ČR činila na konci loňska asi 24 320 korun hrubého. Dosáhla na ni přibližně čtvrtina lidí v zemi. Průměrná penze se dostala na 10 552 korun. Muži pobírali v průměru 11 700 korun, ženy 9584 korun. Případné zmrazení či omezení valorizace by tedy dopadlo citelněji na seniorky. Podle kabinetu je nutné růst penzí přibrzdit. Starších lidí totiž přibývá a život se prodlužuje, takže se protahuje i doba pobírání důchodu. Výdaje tak výrazně rostou. Valorizace o jedno procento představuje jejich zvýšení asi o 3,5 miliardy, řekl už dřív ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09).
I když na žebříčku OECD hluboko za českými důchodci skončili v poměru penze k průměrnému výdělku třeba němečtí, britští, ale i američtí a kanadští penzisté, statistická data ukazují, že skutečnost může být jiná. Na rozdíl od českých seniorů nejsou totiž důchodci jinde odkázáni vždy jen na peníze ze státního systému, ale mívají další zdroje jako různá připojištění a spoření. Příjem českých penzistů však tvoří zhruba z 95 procent právě státní důchod.
Základní státní penze v Británii, která se stanovuje podle cen, činí měsíčně u jednotlivce asi 434 liber (12 820 korun) a u páru 694 liber (20 500 korun). Většinu důchodcovských příjmů však tvoří ještě nepovinná část - státní penze podle platu a právě nejrůznější připojištění. Průměrný penzista se tak po zdanění dostává měsíčně asi na 1050 liber (31 024 korun), dvojice na 1649 liber (48 730 korun). Průměrný plat v prosinci byl asi 1976 liber (58 390 korun).
Na konci roku 2010 se v Německu vydělávalo v průměru asi 3230 eur hrubého měsíčně (79 200 korun). Ve východní části země průměrný důchod činil 1034 eur (25 350 korun), na západě pak 1176 eur (28 840 korun). V Rakousku tehdy dosáhl průměrný důchod 1130 eur (27 720 korun). Podle tamního statistického úřadu střední hrubý měsíční příjem dosahoval 2043 eur (50 100 korun). Výdělek nad touto částkou měla polovina lidí. V Belgii se průměrný hrubý příjem pohyboval kolem 2589 eur (63 490 korun). Hrubý důchod v průměru dosahoval 1438 eur (35 272 korun). Slovenský senior ke konci loňska v průměru pobíral 362 eur (8870 korun). Průměrná mzda činila 786 eur (19 275 korun).
Podle OECD v Británii poměr důchodu k průměrné mzdě dosahuje asi 32 procent. Jen o málo víc je to v Japonsku. V USA je to necelých 40 procent. V Belgii a Německu má důchodce k dispozici 42 procent výdělku. V Kanadě penze odpovídá 44 procentům výdělku, ve Francii 49 a v Česku polovině. Mírně přes polovinu se dostali Norové a Portugalci. Na průměru zemí OECD jsou Slováci a Finové. Ke dvěma třetinám průměrných příjmů mívají Italové a Turci. Na třech čtvrtinách jsou maďarští penzisti, ještě o něco víc mají Rakušané. Částka přes 80 procent průměrného výdělku připadá Španělům. Nejlépe jsou na tom Islanďané a Řekové, kteří žijí s téměř 97 procenty průměrně vydělané částky.
Právě Řecko se však ocitlo na pokraji krachu a nyní musí drasticky škrtat, což se promítne do životní úrovně. K tvrdým úsporným opatřením přistoupila i Itálie a další státy.
| Hrubý náhradový poměr důchodu k průměrnému výdělku u vybraných zemí OECD | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
