Teorie konfliktu
Proč se štěpí Evropa? Separatismus má ekonomické příčiny

Je mladá, mimořádně talentovaná a nebojácná. Kritizuje politiky za polovičatá řešení. "Je to jen takové divadlo pro voliče," říká ekonomka Hana Lipovská. Hledá i odpovědi na to, proč se štěpí Evropa, a tvrdí, že hospodářská krize ještě neskončila.

V rámci vašeho současného výzkumu se zabýváte teorií konfliktu. Co si pod tím máme představit?

Zkoumám separatismus neboli secesi. Dívám se, zda existují nějaké ekonomické důvody štěpení jednotlivých států nebo snah území o autonomii. Proč se překreslují hranice států, proč dochází k válkám o území, proč třeba došlo k brexitu nebo proč občas vybublají na povrch snahy Skotska o odtržení od Velké Británie.

Obecně předpokládané důvody, jako jsou jazyk, náboženství nebo kultura nejsou skutečnými příčinami konfliktů mezi státy?

Dříve se soudilo, že to tak skutečně je a nic dalšího za tím netřeba hledat. Jenže důvodem secese může být i pocit určitého regionu, že je zbytkem země vykořisťován. Typickým příkladem secesní války byla už občanská válka v USA, první světová válka nebo nyní válka na Ukrajině. Vždyť jen naše země zažila za posledních sto let pět různých secesí.

Jaké jsou tedy ekonomické důvody separatismu?

Podle naší teorie je secese problémem vymezení vlastnických práv - ať už ve smyslu práv k nějakému území, nebo práv v širším slova smyslu, tedy k jazyku, kultuře, mytologii a podobně. A to už jsme u Coaseho (Ronald Coase, britský ekonom a profesor ekonomie na Chicagské univerzitě práva, pozn. red.), a tedy zpátky v ekonomii. Nebo přesněji v ekonomické analýze práva. Pokud se nám podaří jasně definovat, co komu patří z hlediska práva, pak můžeme efektivně řešit případné konflikty. A hlavně jim předcházet. Kde nejsou vlastnická práva určena, tam vzniká prostor pro konflikt. Z historie známe příklady, kdy byly spory o území vyřešeny obchodně. Třeba Aljaška nebo kdysi naše Braniborsko byly jednoduše odkoupeny. Secese navíc nikdy nechodí sama. Hranice států se většinou překreslují hromadně. A to z důvodu úspory transakčních nákladů.

Když si tedy někdo usmyslí vyhlásit samostatnost, vyplatí se i dalším územím, aby se separovala?

Ano, přesně tak. Když chcete vyhlásit stát, potřebujete uznání od ostatních zemí. A když už se mají někde překreslit hranice, je výhodné, aby se jednalo o co největším počtu takových změn.

Vidíte v současné Evropě nějaké země, které by měly ekonomické důvody pro separaci?

Jednoznačně tam patří Velká Británie, která se už vyslovila pro odchod z Evropské unie. Dále bych sem zařadila Katalánsko, sever Itálie, ale třeba také Faerské ostrovy. Ty dokonce hledají návod k odtržení od Dánska v příkladu dělení Československa.

* Kdo a s jakým výsledkem oponoval Haně Lipovské diplomovou práci?

* Co je fiskální placebo?

* Co říká o ekonomickém výzkumu a o své nové knize Moderní ekonomie?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY SE DOČTETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 20. ÚNORA 2017.