Kdy skončí intervenční režim ČNB? To je hlavní otázka, která zajímá všechny pozorovatele dění kolem tuzemské centrální banky. V nadcházejícím týdnu to budou právě tři roky, co česká koruna ztratila pomyslnou svobodu a byla uměle oslabena na stávající úrovně. Intervence, která pomohly exportérům v jejich podnikání a snad i stály za oživením české ekonomiky, by měly skončit v příštím roce. Hlavní nejistota však dál panuje nad tím, kdy konkrétně k tzv. exitu dojde a jak se bude koruna dál chovat. Ve čtvrtek proběhla tradiční tisková konference guvernéra Rusnoka, kde bylo vyřčeno alespoň pár nových indicií, které zčásti tyto nejistoty zmírnily. O co šlo?
Ještě na úvod se sluší říci, že úrokové sazby ponechala bankovní rada na stávajících extrémně nízkých úrovních. Nešlo o žádné velké překvapení vzhledem k tomu, že ČNB opakovaně potvrzuje svůj záměr držet sazby u dna ještě nejméně po většinu příštího roku. Pro přijímání jakékoliv monetární restrikce totiž prozatím není sebemenší důvod. Inflace se nenachází na nikterak vysokých úrovních, ba právě naopak. S aktuální hodnotou spotřebitelské inflace na 0,6 % se tento ukazatel nadále nachází výrazně pod cílovanými téměř 2 %. Inflačního cíle by dle aktuální predikce ČNB mělo být dosaženo až ve druhém čtvrtletí příštího roku, což osobně považuji za poměrně odvážný výhled.
A nyní už tedy k tomu nejpodstatnějšímu, co Rusnok sdělil veřejnosti. Největší novinkou oproti předchozím prohlášením bylo upřesnění termínu očekávaného ukončení intervenčního režimu. Doposud ČNB v oficiální komunikaci odkazovala v této věci až na první polovinu příštího roku.
V poslední době přitom poměrně výrazně vzrostly spekulace části trhu na to, že by se centrální banka mohla odhodlat k exitu už během prvních tří měsíců roku 2017. Rusnok nyní poprvé explicitně řekl, že k upuštění od intervencí s cílem držet korunu slabší než 27 CZK/EUR dojde až během druhého kvartálu. K takovémuto kroku jej přiměla značná aktivita spekulantů, kteří právě na 1Q příštího roku začali sázet a proti nimž musela už nyní ČNB zasáhnout.
Druhou zajímavou zmínkou guvernéra bylo ujištění, že ČNB nehodlá být po exitu pasivní a naopak bude připravena k jednorázovým intervencím s cílem klidnit případnou divočejší reakci české koruny. To bude bezesporu zapotřebí vzhledem k tomu, že se finanční spekulanti, a samozřejmě se to netýká jen těch z České republiky, již připravují na sázky na posílení naší měny. Finanční skupina ING dokonce označila spekulaci na posílení koruny vůči euru za obchod roku 2017. Je tedy zřejmé, že každé další zasedání bankovní rady, a do pololetí roku 2017 jich zbývá jen šest, bude spojeno se stále větší pozorností spekulantů.
Autor textu: Ing. Jiří Šimara, analytik společnosti Cyrrus
