Zavedení takzvaného kurzarbeitu v Česku není zatím jisté. Podle ministryně práce Michaely Marksové Tominové o tomto příspěvku pro firmy v potížích, který má zabránit propouštění, rozhodne v pondělí večer vedení koalice. Ministr financí Andrej Babiš a jeho hnutí ANO je proti, řekla novinářům Marksová.
"Je především potřeba politicky rozhodnout, že skutečně to, čemu říkáme kurzarbeit neboli příspěvek v částečné nezaměstnanosti, chceme, nebo nechceme," uvedla Marksová (ČSSD).
O zavedení kurzarbeitu jednala několikrát tripartita. Zaměstnavatelé a odbory ho podpořili. Návrh připravila tripartitní pracovní skupina. Podle něj by o příspěvek mohly žádat podniky v potížích, které zavinila krize či živelní pohroma. Pro své zaměstnance by kvůli tomu měly práci jen na 20 až 40 procent pracovní doby. Platili by jim 60 procent jejich průměrného výdělku, stát by dodal dalších 20 procent. Maximálně by poskytl desetinu či 15 procent průměrné mzdy ve státě. Příspěvek by úřady dávaly maximálně šest měsíců, ale i opakovaně. Podmínkou by bylo vzdělávání pracovníků při výpadku výroby.
Podle Marksové by opatření mohlo ušetřit desítky až stovky milionů korun. Pokud by se vyplácel příspěvek na 5000 lidí s průměrnou mzdou, kteří by pracovali jen dva dny v týdnu, půlroční výdaje by dosáhly zhruba 182 milionů korun. Na podpory v nezaměstnanosti by stát vydal 545 milionů.
Podle odborů by celková odměna pro pracovníky při částečné nezaměstnanosti měla dosahovat 90 procent jejich výdělku. Polovinu by měla hradit firma, polovinu stát. Podle Marksové je třeba ale brát ohled na možnosti rozpočtu. Parametry mohou být až předmětem dalšího jednání, dodala ministryně. "Teď je důležitá hlavně jedna věc - říct si, že jako vláda budeme tento nástroj (kurzarbeit) chtít. Je to skutečně na rozhodnutí koaliční rady. Moje ministerstvo pak jen rozpracuje konkrétní variantu," dodala.
