Čeští chmelaři očekávají průměrnou úrodu. Odhad se pohybuje kolem 6300 tun suchého chmele. Loni se sklizeň propadla meziročně téměř o čtvrtinu na 5126 tun. Pěstitelům pomohl déšť v posledních dnech. Kvalita plodiny je podle prvních rozborů dobrá. Sklizeň začne kolem 20. srpna. Řekl to na chmelařském dni ve Stekníku u Žatce předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky Luboš Hejda.
"Bez vláhy z minulého týdne bychom na tom byli podobně jako loni," řekl Hejda. Extrémní sucho panovalo v Poohří celé jaro a vysoké teploty byly i v červenci. Chmel sice už odkvetl, ale musí ještě odrůst a uzavřít. Aby pěstitelé současnou vláhu zužitkovali, vyjedou traktory mezi sloupy možná o něco později než obvykle.
Na sklizeň je připravena technika i brigádníci, nasmlouvaní s ročním předstihem. Ručně už se nečeše, ale musí se chmel sebrat, když spadne, nebo strhnout réva v místě, kam se nedostane traktor s česačkou. "Zahraniční pracovníci jsou velmi vítaní, s domácí pracovní silou bychom to snad ani nezvládli," poznamenal Hejda.
Odborníci už udělali první rozbor, z něhož vyplynulo, že kvalita je dobrá. Pěstitelé si letos poradili se škůdci i chorobami, chmelnicím se vyhnuly kroupy a porosty jsou podle Hejdy v pořádku. "Věříme, že pivovary budou spokojeny," uvedl Hejda.
Pěstitelé budou letos sklízet chmel z 5003 hektarů, což je o 17 hektarů méně než loni. Největší zastoupení má jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák. Smlouvy mají pěstitelé uzavřeny zhruba na pět let dopředu, aby měla jedna strana zajištěna odbyt a druhá dodávku. Cena piva loni na podzim nebo od Nového roku v ČR vzrostla. Podle Hejdy však chmel netvoří podstatnou částku v kalkulačním vzorci a navíc je zajištěn na základě dlouhodobých smluv. "Věřím, že pokud se pivo bude zdražovat, nebude to kvůli chmelu," uvedl Hejda.
Situace českých pěstitelů se podle předsedy společnosti Chmelařství, družstvo Žatec, Zdeňka Rosy za posledních deset let zlepšila. "Ačkoliv nerostla plocha, investuje se do technologií a obnovy chmelnic," uvedl. Cena za Žatecký poloraný červeňák se podle něj pohybuje kolem 220 tisíc až 300 tisíc korun za tunu suchého chmele.
Chmel zůstává jednou z nemnoha položek agrárního zahraničního obchodu, u nichž má ČR dlouhodobě kladné saldo. Na export jde ročně 60 až 80 procent úrody, nejvíce do Japonska a Číny. Loni dosáhly plochy pěstování chmele ve světě svého maxima, pěstoval se na ploše 60 672 hektarů. Ve výměře patří České republice třetí místo po USA a Německu.
