Dva ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB) dnes prosazovali rychlejší pokles základní úrokové sazby na 5,5 procenta. Novinářům to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Většina bankovní rady ale podpořila mírnější uvolnění měnové politiky a schválila pokles základní sazby o půl procentního bodu na 5,75 procenta. V únoru byl pro rychlejší snižování sazeb pouze viceguvernér Jan Frait.
Podle analytiků by aktuální inflace umožnila rychlejší snižování sazeb, ale jedním z argumentů pro mírnější uvolnění měnové politiky bylo oslabení koruny. Michl řekl, že bankovní rada vývoj kurzu velmi zvažovala. "Pokud by dál oslabovala, je to něco, co bychom neradi viděli, protože další oslabení není konzistentní s tím, abychom udrželi nízkou inflaci," řekl.
Michl připomněl, že meziroční inflace byla v lednu i v únoru na nižší úrovni, než předpokládala prognóza ČNB, a v únoru dosáhla dvou procent. Zároveň ale zdůraznil, že zejména růst cen služeb zůstává vyšší, než by bylo vhodné pro dlouhodobé plnění dvouprocentního inflačního cíle centrální banky. ČNB podle něj bude pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace stabilizovala poblíž dvou procent.
Vyšší inflace ve službách je podle Michla jedním z rizik pro budoucí zrychlení cenového růstu v Česku. Jako další rizika zmínil rychlé oživení úvěrového a hypotečního trhu nebo přehnané mzdové požadavky. Při naplnění rizik by se inflace podle něj mohla odpoutat od dvouprocentního cíle a přiblížit se ke třem procentům. Bankovní rada proto bude k dalšímu snižování sazeb přistupovat opatrně.
Guvernér zatím nechtěl předjímat, jaká bude nová rovnovážná úroveň základní úrokové sazby. Bankovní rada o tom podle něj jedná, první detailní analýzu by měla mít v květnu. Michl pouze obecně řekl, že sazby budou na vyšší úrovni než před pandemií covidu-19.
