Evropská centrální banka (ECB) snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu dvaceti miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. Banka tak reaguje na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci v eurozóně.
Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tímto způsobem snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu dnes ECB ponechala na nule.
Evropské akcie po oznámení nových stimulačních opatření ECB posilovaly, panevropský akciový index STOXX 600 si připisoval zhruba půl procenta. Euro naopak vůči dolaru ztrácelo 0,4 procenta na 1,0960 USD. Finanční trhy nyní čekají na tiskovou konferenci šéfa ECB Maria Draghiho, která začne ve 14.30 SELČ. Draghi na konci října odejde z čela ECB. Vystřídá ho Christine Lagardeová, která končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, tedy hluboko pod cílem ECB. Ta usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.
Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánované odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně.
Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Ta se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se již ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 procenta a instituty IfW a Ifo tento týden předpověděly, že klesne také v nynějším třetím čtvrtletí.
ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů korun). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.
