Někdo má rád riziko, jiný sedí na penězích a bojí se je roztočit. V investování uděláte chybu dříve, než si přečtete nová investiční doporučení. Tak proč se alespoň některých nevyvarovat.
1. Přehnané sebevědomí
Podle výzkumů mají lidé pocit, že jsou ve většině činností nadprůměrní. Dokonce i v investování. Nevěřte tomu. Je to podobné, jako když si řidič na dálnici myslí, že nemůže udělat chybu, že ty přece dělají ti ostatní.
ČTĚTE TAKÉ: Jak správně investovat? Bez emocí!
Expertní pohled na investování ukazuje, že zdaleka ne vždy se investoři chovají racionálně. Přeceňují svůj úsudek. Když se obchody daří, zaměňují někdy štěstí za své schopnosti. Například na začátku roku 2000 bylo snadné věřit, že jste investiční génius, protože vaše technologické akcie zdvojnásobují svoji hodnotu za několik týdnů.
Jak tomu zabránit? Inspirujme se třeba amatérským tenisem. V něm většinou vyhrávají ti, kteří všechno vrátí přes síť. A stejně tak v investování dosahují dlouhodobých cílů především ti, kteří nakupují a drží své investice, samozřejmě co nejlépe diverzifikované.
2. Slepě sledovat stádo
Věřit ve svou výjimečnost může škodit. Řešením však není ani držet se slepě hlavního pelotonu, i ten se totiž může hnát do záhuby. Investoři často plni optimismu nafukují tržní bubliny, ignorují riziko a nepřestávají, dokud se trh nezhroutí.
Největší chyby a největší ztráty často pramení právě z těchto euforických období - na technologickou nebo hypoteční bublinu nemusíme dlouho vzpomínat. Představa, že "tentokrát to bude jinak", se už nesčetněkrát nenaplnila.
Nejen nafukování bublin, ale také hromadné výprodeje, když nastane na trhu panika - i tak vypadají chybná investiční rozhodnutí způsobená důvěrou v kolektivní mozek. Proto například technologický boom skončil v roce 2002 stejně strmým propadem - řada fondů byla doslova zlikvidována prodejními objednávkami. A výprodeje v letech 2007 až 2009 ještě překonaly rok 2002.
Prozíraví investoři by možná blízko dna již přestali prodávat a začali naopak nakupovat a startovat silný růst, který jsme sledovali v roce 2009.
Nejde o to, jaká je cena vašich aktiv dnes. Ani kolik bude vaše portfolio stát za rok. Jde o to, za kolik budete jednou prodávat. A tak vždy pamatujte na dávné úsloví o tom, že "i tohle jednou skončí", a nenechte se strhnout davem k něčemu, co vás bude stát peníze.
3. Špatné načasování
Za poslední desetiletí akcie vynášejí ročně v průměru 9,6 procenta. Pro řadu investorů je to však nedosažitelná meta. Proč?
Tento průměrný výnos totiž platí pro ty, kdo na začátku nakoupí a nechají své akcie ležet. Běžní investoři však, bohužel, často nakupují poměrně pozdě, když už jsou akcie drahé, a naopak prodávají poblíž cenového dna. To snižuje jejich dlouhodobé výnosy o několik procent.
S dlouhodobými výnosy samozřejmě hodně hýbe složení portfolia. V době růstu rychlých, růstových sektorů investoři opomíjejí dividendové, konzervativnější tituly. Ty pak naopak rostou v době, kdy jde dolů trh s těmi rizikovějšími. Průměrné dlouhodobé výnosy proto nejsou zdaleka zárukou vašich zisků.
4. Mylný pocit větší kontroly
Podle psychologů lidé věří, že mají daleko větší kontrolu nad určitou situací, než je ve skutečnosti pravda. Proto investoři někdy přeceňují ztrátové akcie, snaží se odhadovat z grafů trendy, které v reálu neexistují, a podobně. Vývoj ceny akcií je přitom něco jako chůze - její směr nelze spolehlivě určit jen z toho, odkud konkrétní člověk přichází.
Není dobré spoléhat ani na sezonní pravidelnosti. Pokud se například všichni budou řídit tím, že mezi Vánocemi a Novým rokem trhy rostou, nakoupí den před Štědrým dnem a prodají den před Silvestrem. Postupně však budou muset nakupovat i prodávat stále dříve, aby efekt fungoval. A tak se celé růstové období nakonec posune před Vánoce.
5. Příliš mnoho poplatků
Existuje rada, kterou se vždy vyplatí dodržet - snažte se co nejvíce ušetřit na poplatcích obchodníkům a správcům investic.
Z dosavadní výkonnosti investice totiž nelze usuzovat na její budoucnost. Tu ovšem mohou naznačit právě poplatky, které si účtují investiční manažeři. Čím vyšší zaplatíte poplatky za investiční radu, tím menší očekávejte výnosy.
ČTĚTE TAKÉ: Do pekla s politiky i bankéři (Kevin Dowd)
Server Yahoo! si dal tu práci a vysledoval poměr výkonnosti investičních fondů vůči účtovaným poplatkům za uplynulých patnáct let. Fondy pak podle výsledku rozdělil na čtyři skupiny. Fondy s nejnižšími poplatky byly nejvýkonnější.
6. Věříte makléřům?
Makléři jsou také jen lidé. Potřebují vydělat peníze, živit rodinu, bavit se. Nemyslete si, že chtějí především vydělat pro vás. Chtějí vydělat vždy, tedy i na vás.
Stejně jako v kterémkoli jiném byznysu, i mezi makléři funguje budování vztahů s klienty. Nedejte proto na jejich úsměv. Ve Spojených státech si makléř popovídá v průměru se 75 klienty, kteří investují celkem okolo 40 milionů dolarů.
Jen si uvědomte, s kolika přáteli si povídáte vy a kolik času trvalo, než tato přátelství vznikla. Jednoduchá matematika. Makléři ve Spojených státech shrábnou okolo 40 procent poplatků z transakce, v závislosti na velikosti obchodu.
Další důvod nebláznit a neskákat z jedné akcie k druhé, neprodávat ani nekupovat při prvním náznaku pohybu na trhu. Každý obchod něco stojí.
Připraveno ve spolupráci s Investičním webem (investicniweb.cz)
Foto: ČTK/AP
