Zvyšování cen
Inflace v létě zůstane podle analytiků kolem tří procent, nejistotou je rozvolnění

V dalších měsících lze podle oslovených analytiků čekat nadále inflaci kolem tří procent. Nejistá je reakce obchodníků na rozvolňování opatření, což by mohlo být spojeno se zvyšováním cen. Od podzimu by pak měla inflace podle ekonomů postupně klesat. Ve čtvrtek zveřejněná květnová data jsou podle nich překvapivá především kvůli vývoji cen potravin, analytici totiž většinou čekali nárůst nebo stagnaci inflace. Nicméně přes zpomalení inflace ekonomové předpokládají zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, a to na konci června nebo na počátku srpna.

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta. Tempo jejich růstu proti dubnu zpomalilo o 0,2 procentního bodu. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 procenta. Na růstu cen se podepsalo hlavně zdražování pohonných hmot, naopak řada potravin meziročně dále zlevňovala. Benzin byl podle statistiků nejdražší od října 2019, nafta od loňského února.

"Zatímco na trhu se očekávalo, že inflace zůstane nad třemi procenty, poslední prognóza ČNB pro květnovou hodnotu inflace se ukázala jako správná. Zřejmě zásadní odchylku od očekávání na trhu představovalo překvapivé prohloubení poklesu cen potravin," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Plný dopad rozvolnění opatření do cen, pokud vůbec bude patrný, by se podle něj měl ukázat spíš až v červnových číslech.

Zvolnění tempa růstu cen je poměrně překvapivé i podle partnerky poradenské společnosti PwC Olgy Cilečkové. "Všeobecně se očekávalo, že k němu dojde spíše až v letních měsících. Vliv znovuotevřených provozoven a služeb, a s tím spojené zdražení řady z nich, se zásadně neprojevil. Ke zpomalení tempa růstu přispívají především potraviny," uvedla.

"Je pravděpodobné, že v blízkostí tří procent se inflace bude pohybovat i v létě, nicméně od podzimu by se inflace mohla dostat pod 2,5 procenta, aby se v roce 2022 vrátila na cílovou hodnotu ČNB. Velkou neznámou je tentokrát rozvolnění, respektive reakce na vývoj cen v lockdownem postižených službách," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Celková inflace by se mohla v dalších měsících stabilizovat v oblasti mírně pod třemi procenty podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče. "Směrem k výraznějšímu než aktuálně očekávanému růstu inflace ale mohou přispět ceny potravin a také výraznější cenový růst spojený s otevíráním odvětví služeb," uvedl.

S uvolněním protiepidemických opatření přitom lze i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka zřejmě očekávat další zdražovaní v segmentu služeb. Rizikem je podle něj i kumulace silných cenových tlaků u průmyslových výrobců. "Zároveň se však domnívám, že meziroční inflace bude ve druhém čtvrtletí kulminovat," uvedl.

Rizika dalšího vývoje inflace jsou i podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka poměrně výrazně vychýlena směrem nahoru. "ČNB na to může zareagovat obratem kurzu měnové politiky a zahájením série zvyšování úrokových sazeb, a to již za dva týdny," uvedl.

Rovněž analytik České spořitelny Jiří Polanský se domnívá, že i přes mírné zpomalení cenového růstu zvýší ČNB sazby pravděpodobně již v červnu nebo srpnu. "Mírně vyšší pravděpodobnost dáváme již červnovému zasedání," uvedl. Naopak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy nižší inflace snižuje pravděpodobnost zvýšení úrokových sazeb již v červnu.

Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht upozornil, že v nejbližších měsících se spojí dva proinflační faktory. Na straně poptávky se projeví podle něj pozdržená spotřeba a dosud uzavřené služby a obchody si budou kompenzovat ztráty za posledních několik měsíců. Na straně nabídky bude podle Vagenknechta působit nízká srovnávací základna, narušené dodavatelské řetězce a rostoucí ceny komodit. "Celkově tento vývoj ovšem není v rozporu s původní tezí, že inflační tlaky budou pouze přechodné," uvedl.