Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Proti předchozímu měsíci se ale ceny o 0,4 procenta snížily. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle analytiků meziroční vývoj ovlivnilo srovnání s loňskem, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude podle nich působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent. Zářijová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB), nad očekávání rostly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku.
V evropském srovnání si Česko v září pohoršilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo 17. nejvyšší inflaci, zatímco v srpnu 21. nejvyšší, upozornila ve své analýze investiční platforma Portu. Ze sousedních států byla inflace vyšší v Polsku se 4,8 procenta a na Slovensku s 2,9 procenta. Nižší byla naopak v Rakousku s 1,8 procenta a Německu s 1,6 procenta.
"Zářijový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl stejně jako v srpnu výrazně ovlivněn cenami potravin a pohonných hmot. Ceny potravin poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se v září meziročně zvýšily o 0,6 procenta, naopak ceny pohonných hmot meziročně zlevnily o 11,2 procenta. Ceny služeb úhrnem vzrostly o pět procent, u zboží se proti loňsku zvýšily o 1,2 procenta.
Zdražení potravin označuje za hlavní důvod vyšší než očekávané inflace i ČNB. "Za značnou částí meziročního zdražení potravin, nápojů a tabáku stál růst cen alkoholu a cigaret. Meziročně rostly ale i ceny samotných potravin, k čemuž přispěl efekt nízké základny z loňského září, kdy netypicky meziměsíčně poklesly ceny napříč všemi kategoriemi potravin. To se v letošním září již neopakovalo," uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Podle analytiků bylo zrychlení inflace proti srpnu očekávané. "Růst meziroční inflace na 2,6 procenta může na první pohled působit varovně, nicméně jedná se do značné míry o optický klam. Velkou roli zde hraje efekt nízké srovnávací základny z loňského září, kdy ustupující inflační vlna přinesla nezvykle strmý meziměsíční pokles cenové hladiny. Letošní září předvedlo normální inflační vývoj, což tlačí meziroční hodnotu směrem nahoru," řekl ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. "V souhrnu hodnotíme zářijová data spíše pozitivně a nenacházíme v nich signály oživení inflačních rizik," dodal
Analytici upozornili, že vliv srovnávací základny se bude projevovat i ve zbývajících letošních měsících a potáhne inflaci vzhůru. "Inflace je nyní na vzestupu a po zbytek roku se bude dále zvyšovat. Může i krátce překonat hranici tří procent, tedy horní hranici tolerančního pásma kolem inflačního cíle. Důvodem je loňský rychlý pokles cen potravin v závěru roku, který se letos neopakuje," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
