Obchodní válka mezi rakouskou ropnou firmou OMV a maďarským petrolejářským koncernem MOL vyústila v diplomatickou přestřelku mezi Budapeští a Vídní. Maďarský ministr hospodářství János Kóka kritizoval svůj rakouský protějšek za to, že lobbuje ve prospěch snah OMV o nepřátelské převzetí MOL, což vyvolává v Budapešti nelibost.
OMV minulý týden nabídla akcionářům MOL, že za určitých podmínek odkoupí jejich akcie za celkem 3,5 bilionu forintů (téměř 386 miliard Kč). Za jednu akcii nabízí 32tisíc forintů, což MOL odmítá s tím, že nabízená částka je příliš nízká. Rakušané se snaží jednat s vedením MOL o spojení od června, maďarská firma je však ostře proti a vláda ji v jejím postoji podporuje.
"V této situaci si rakouský ministr hospodářství myslí, že jeho prací je uplatňovat veškeré možné politické triky. Proto také lobbuje v Budapešti, Vídni a Bruselu ve prospěch nepřátelského převzetí OMV a proti MOL," uvedl podle agentury Reuters ministr Kóka.
Rakouský ministr Martin Bartenstein o víkendu řekl, že maďarský stát by si na již plně privatizovaném MOL měl zakoupit blokační podíl. "Tím by si maďarská vláda mohla politicky zajistit, aby OMV nepřevzala MOL, ale aby šlo spíše o dohodu mezi rovnocennými partnery," prohlásil Bartenstein.
OMV si jako podmínku pro odkup akcií klade zrušení čtyřicetiprocentního podílu, který ovládá MOL a jemu spřízněné firmy. Tento podíl prakticky zabraňuje převzetí ze strany rakouské firmy. Manažeři MOL zároveň tvrdí, že by se kvůli převzetí ze strany OMV museli zbavit jedné ze svých dvou nejefektivnějších rafinerií, mezi něž patří bratislavský Slovnaft.
Kvůli násilnému převzetí se MOL spojil s ČEZ, která má získat až deset procent maďarské společnosti. Kromě majetkového podílu, za který má zaplatit 32 miliard korun, postaví ČEZ s majitelem bratislavské rafinerie Slovnaft dvě elektrárny na plyn, čímž nasytí energeticky nesoběstačný maďarský trh. Firmy budou také moci odolávat nájezdu ruských a západních kolosů.
ČEZ má hromadu peněz, obrovské zisky, nízké dluhy a minimální možnosti pro investice na českém trhu. Rozšíření Temelína je v nedohlednu, Mostecká uhelná odmítá podepsat dlouhodobé dodávky hnědého uhlí. Tím energetické firmě blokuje výstavbu tepelné elektrárny v severočeských Počeradech, kterou ČEZ nutně potřebuje.
Svou firmu hodlají bránit rovněž maďarští politici. Maďarská vláda už připravila zákon, který by zahraničním firmám s majetkovou účastí státu bránil kupovat maďarské strategické podniky v energetice a jiných oborech. Dnes má o zákoně začít rozprava v parlamentu.
Rakouská vláda má na OMV 31,5 procenta, dalších 17,6 procenta na rakouské firmě vlastní státní investiční fond arabského emirátu Abú Zabí.
Foto: Jan Schejbal
