Největší tuzemská farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry má 21 stožárů

Největší tuzemská farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry v Krušných horách na Chomutovsku oficiálně zahájila svůj provoz před 15 lety, 13. června 2009. V okolí Kryštofových Hamrů stojí 21 stožárů s celkovým výkonem 42 megawattů.

Zkušební provoz farmy větrných elektráren s dodávkou vyrobené energie do distribuční sítě začal v říjnu 2007. Farmu provozuje německá firma ecoenerg Windkraft. Větrníky jsou vysoké včetně vrtule zhruba 119 metrů.

Počáteční investice byla 1,6 miliardy korun. V minulosti provozovatel získal stavební povolení pro další dva větrníky v této lokalitě. "Jejich výstavba nebyla realizována, a to především z důvodu nižší výkupní ceny, nejistého právního prostředí a především absence novely zákona o podporovaných zdrojích energie," uvedl provozovatel.

Úvahy o vybudování větrné elektrárny v Kryštofových Hamrech se objevily již na přelomu století, volba regionu přitom byla poměrně jednoduchá. Právě Krušné hory patří k největrnějším oblastem v České republice. Zhruba dvě stovky hektarů koupila firma v roce 2001, kdy také začala příprava dokumentů pro hodnocení dopadů elektrárny na životní prostředí (EIA). Se stavbou se začalo na podzim 2005 a v červenci 2007 se začalo s montáží prvních větrníků.

S obcemi v okolí farma spolupracuje. "Větrníky jsou od nejbližší zástavby vzdálené několik kilometrů, proto nepředstavují žádný rušivý element," řekl před lety ČTK starosta Kryštofových Hamrů František Henzl. Obec dostává od provozovatele ročně několik desítek milionů korun.

Z větru se loni v Česku podle zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyprodukovalo 701 gigawatthodin (GWh) elektřiny. Tuzemské větrníky pokrývají pouze jedno procento tuzemské spotřeby. ČR tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který loni stoupl na 19 procent. Loni v Česku vzniklo pět nových větrných elektráren. Hlavním důvodem loňského nárůstu bylo podle oborových organizací příznivější počasí pro výrobu z větru. Loni postavené elektrárny totiž budou zprovozněny až letos. Souhrnná výroba tak podle organizací odpovídala roční spotřebě více než 200.000 domácností.

I přesto jde podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka o jedno z nejnižších čísel v Evropě. "Výroba z větru v Česku pokrývá stále jen jedno procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 procent, v Rakousku 14 procent a v Německu 31 procent spotřeby,” uvedl. Největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko s 56 procenty, následuje Irsko s 36 procenty. V celé EU pak průměr podílu větrné elektřiny podle analýzy Wind Europe stoupl ze 17 procent na 19 procent.

Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) Michala Janečka má Česko nyní přibližně 200 větrných elektráren na území zhruba stovky obcí. Ambicí ministerstva průmyslu a obchodu je, aby do roku 2030 bylo vystavěno dalších nejméně 200 nových větrných elektráren. Zástupci českého sektoru větrných elektráren doufají, že do roku 2040 by větrné elektrárny mohly pokrýt zhruba 30 procent roční spotřeby elektřiny.