Německou ekonomiku letos čeká další pokles, odhadují v dnes zveřejněné společné zprávě přední německé hospodářské instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení - v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v roce následujícím o 1,3 procenta.
Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. I když zvolňuje inflace, spotřeba zůstává slabá. Vysoké náklady na energie, slabé globální zakázky, vysoké úrokové sazby i geopolitická nejistota si stále vybírají svou daň.
Německé hospodářství podle zástupkyně Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Geraldiny Danyové-Knedlikové zatěžují mimo jiné strukturální změny. "Dekarbonizace, digitalizace, demografické změny a zřejmě i silnější konkurence podniků z Číny vyvolaly strukturální procesy, které snižují perspektivu růstu německé ekonomiky," uvedla.
Zatímco nyní instituty předpovídají pokles HDP o 0,1 procenta, ještě na jaře odhadovaly slabý růst, konkrétně o 0,1 procenta. Také prognózu vývoje na příští roky instituty proti jarnímu odhadu snížily. Před půl rokem ještě počítaly na příští rok s růstem o 1,4 procenta, nyní to je už pouze 0,8 procenta. "Na trend z doby před pandemií covidu-19 hospodářský růst v dohledné době nenaváže," uvedl v tiskové zprávě institut Ifo.
"Pro exportní země, jako je Česká republika a Německo, je situace velmi vážná. Nezbytné jsou dvě věci: stát a průmysl nyní musí společně masivně investovat do aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, a jasně se zaměřit na technologie, které budou v budoucnu na exportních trzích potřeba. To je také jedinečná příležitost pro česko-německé hospodářství s jeho špičkovými inženýry a IT odborníky," sdělil ČTK výkonný člen představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory Bernard Bauer.
Německé ministerstvo hospodářství pracuje s odhady institutů Ifo, DIW, IWH, IfW a RWI, které pak zapracovává do svých vlastních předpovědí. Podle jeho poslední prognózy ekonomika letos vykáže růst o 0,3 procenta. Aktualizaci svého výhledu ministerstvo zveřejní v říjnu.
Podle zprávy hospodářských institutů je v obtížné situaci především zpracovatelský průmysl, hlavně v energeticky náročných oborech. Na světových trzích čelí rostoucí konkurenci průmyslových výrobků z Číny. Na hospodářský růst bude mít naopak příznivý vliv růst v jiných zemích Evropské unie, které jsou důležitým odbytištěm pro německé výrobky.
"Nová Evropská komise, především budoucí komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela, musí vyvinout novou exportní strategii zaměřenou na růst, která bude schopna konkurovat Číně a dalším regionům světa a otevře dveře na nové trhy," dodává Bauer.
Německá vláda chystá opatření na podporu ekonomiky. Podle hospodářských svazů ale plánovaná opatření nejsou dostatečná. Svazy požadují hlubší reformy a stěžují si mimo jiné na to, že v mezinárodním srovnání jsou v Německu vysoké ceny energií, velká byrokratická zátěž a stále větší nedostatek kvalifikované pracovní síly.
O akceschopnosti německé vlády, kterou tvoří sociální demokraté (SPD), zelení a liberální FDP, se aktuálně vedou debaty. Řádné volby do Spolkového sněmu mají být za rok v září, kvůli politickým turbulencím z posledních dnů ale není podle některých médií vyloučeno, že jeden z menších koaličních partnerů opustí vládu vedenou sociální demokracií dříve, a vyvolá tak předčasné volby.
