Italská automobilka Fiat byla vždy odborníkem na malé vozy, po druhé světové válce slavila ohromné úspěchy s modely 500 a 600, které motorizovaly nejen Apeninský poloostrov. Na větší z nich, "šestistovku", měl navázat Fiat 850, představený v květnu 1964. A přestože to rozhodně nebyl prodejní propadák, nestal se nikdy takovou legendou jako jeho předchůdci. Možná i proto, že na trh přišel v době, kdy se západní Evropa ekonomicky zotavila z druhé světové války a zákazníci chtěli - a mohli si dovolit - větší vozy.
V Turíně původně uvažovali o vývoji úplně nového auta, které by na trhu vyplnilo mezeru mezi Fiatem 600 a konzervativním sedanem nižší střední třídy s označením 1100. Nakonec ale automobilka sáhla k lacinějšímu řešení, rozsáhlému vylepšení "šestistovky". Tým pod vedením šéfkonstruktéra Danteho Giacosy zachoval základní pojetí - tedy motor vzadu a pohon zadních kol -, trochu ale zvětšil karosérii, která získala dospělejší proporce. Vzadu měl nový vůz náznak stupňovité zádě, pod kterou se skrýval motor s větším objemem 843 kubických centimetrů, proto ostatně auto dostalo do vínku číslovku 850.
Kromě o něco výkonnější pohonné jednotky (první verze měly maximálně 42 koní), která se navíc točila opačným směrem než u Fiatu 600, zapracovali turínští konstruktéři také na zadní nápravě. Změnila se i přední část, která je u Fiatu 850 delší a hranatější s podstatně většími světly, celkově auto narostlo o desetinu na téměř 360 centimetrů. Do bezpečnějšího prostoru za zadními sedadly se zpod přední kapoty přestěhovala nádrž a díky tomu nabídla "osmsetpadesátka" větší zavazadlový prostor. Víc místa poskytovala i v interiéru a přestože měla stále jen dvoje dveře, dala se už při troše dobré vůle považovat za rodinný vůz.
Když na jaře 1964 přišlo nové auto do prodeje, mohli si zájemci vybrat mezi slabší verzí Normal a výkonnějším Fiatem 850 Super, který potřeboval benzín s vyšším oktanovým číslem. V obou případech se jednalo o dvoudveřový sedan, tedy v italské terminologii berlinu. O rok později pak v nabídce přibyly mnohem atraktivnější karosářské verze. Přímo z továrny vyjížděl elegantní Fiat 850 Coupé, karosárna Bertone navrhla a vyráběla otevřenou verzi Fiat 850 Spider, která kromě Evropy slavila úspěchy i ve USA. Obě varianty měly pod kapotou (stále vzadu) i silnější motory. Kromě toho existovala i malá dodávka Fiat 850T.
Po čtyřech letech se základní sedan dočkal vylepšení, Fiat 850 Special dostal motor o výkonu 47 koní původně vyhrazený kupé, na přední nápravu kotoučové brzdy, uvnitř pak sportovní volant a vylepšené čalounění.Výsledkem bylo svižné autíčko, které ve své kategorii jen těžko hledalo konkurenci. Modernizací prošlo v roce 1968 také kupé, jež mělo nově větší motor o objemu 903 kubických centimetrů a výkonu dokonce 52 koní - to vše u auta s maximální hmotností jen mírně přes tunu. Stejný motor měl i lehčí otevřený spider, oba atraktivní fiátky uměly jet skoro 150 kilometrů v hodině.
Na konci 60. let už ale bylo nejen turínským inženýrům jasné, že se časy velkosériových aut s motorem vzadu a pohonem zadních aut chýlí ke konci. Už v březnu 1969 se začal prodávat Fiat 128, náhrada obstarožního Fiatu 1100, u něhož Giacosa použil řešení s motorem uloženým vepředu napříč, který poháněl přední kola. A konstruktéři v té době naplno pracovali i na nástupci "osmsetpadesátky", který se představil v dubnu 1971 a dostal jméno Fiat 127. Stále jen dvoudveřový vůz měl stejnou koncepci jako "stoosmadvacítka", od Fiatu 850 převzal alespoň motor.
V Itálii se produkce Fiatu 850 postupně zastavila mezi roky 1971 a 1973, jako poslední se přestal vyrábět otevřený spider. Italské výrobní linky za devět let opustilo 2,2 milionu aut tohoto typu, zhruba o půl milionu méně, než v domovské zemi vzniklo populárnější "šestistovky". Desítky tisíc se vyrobily v licenci v Německu, Jugoslávii nebo Bulharsku. Model jako Seat 850 až do roku 1974 vznikal i ve Španělsku, kde vyvinuli také čtyřdveřovou verzi. Poslední inkarnací byl Seat 133, vyráběný mezi roky 1974 a 1981 - tedy jakýsi hybrid podvozku "osmsetpadesátky" s motorem vzadu a karoserie s tvary připomínajícími hranatý Fiat 127.
Fiat 850 patří mezi auta, která se v poměrně velkém počtu prodávala i v někdejším Československu. Premiéru zde měl vůz v září 1966 na brněnském strojírenském veletrhu a během následujících šesti let se jich z Itálie dovezlo více než 17.000, tedy zhruba stejně jako "šestistovek". Podobně jako další západní auta dostupná v Mototechně ale byl poměrně drahý. Koncem 60. let stál Fiat 850 přes 80.000 korun, zatímco cena základní verze Škody 100 v roce 1969 při uvedení na trh 55.500 Kčs. Přesto se ale fiátky slušně prodávaly, jeden svému otci koupil i wimbledonský vítěz Jan Kodeš.
