Exboss z Volkswagenu: z bordelu do vězeňské cely

Klaus Volkert si uměl osladit život a naplnit měšec, a nejen sobě. Luxusní prostitutky, nákladné výlety, bujaré radovánky... Mezi šéfy podnikových rad v Německu býval Volkert bossem nejmocnějším. Až do roku 2005, kdy se zrodila aféra automobilky Volkswagen. Jednoho z jejích hlavních aktérů nyní poslal soud do vězení.

Podle verdiktu soudu v západoněmeckém Braunschweigu má Volkert (48) strávit za mřížemi dva roky a devět měsíců: žaloba požadovala trest o rok vyšší. S roční podmínkou vyvázl u soudu další obviněný, někdejší personální manažer automobilky Klaus-Joachim Gebauer.

Volkert a Gebauer jsou klíčovými aktéry skandálu kolem podvodů a zpronevěry podnikových peněz.

Bývalý šéf odborové závodní rady byl usvědčen z navádění a napomáhání ke zpronevěře a porušení zákona o podnicích. Volkert se v rozporu se zákonem léta obohacoval a sám si řekl o vysoké prémie, které dosáhly celkové výše téměř dvou milionů eur (asi 50 milionů korun). Ty mu zařídil již dříve odsouzený personální ředitel VW Peter Hartz.
 

Pan (ne)postradatelný

Volkert podle soudu vědomě obcházel skutečnost, že výši jeho odměňování mohla stanovit pouze zvláštní komise. Obžalovaný podle předsedající soudkyně věděl, že platby dostával jen díky tomu, že měl funkci předsedy závodní rady.

Vedení koncernu si zjevně chtělo zástupce zaměstnanců naklonit při prosazování nepopulárních kroků v koncernu, k němuž patří i česká Škoda Auto.

Volkertovy obhájci tvrdili, že šéfodborář se cítil jako „co-manager", který je hoden svých (vpravdě vysokých) odměn.

Soud dospěl k závěru, že požadavky Volkerta a dalších mocných odborářů plnil Gebauer, mimo jiné organizováním návštěv nočních klubů a nákladných večírků, z nichž mnohé se konaly v zahraničí. Velké oblibě se jako cíl povyražení těšila Česká republika.

Vše se hradilo ze zvláštního podnikového konta. Podle všeho ale Gebauer pouze plnil nařízení bývalého personální šéfa VW Petera Hartze.

Perfektní handl se spravedlností

Hartzovi uložil loni soud trest dva roky podmíněně a pokutu 576 tisíc eur. Rozsudek vzbudil v Německu značný rozruch a nejčastější k nejskloňovanějším otázkám patřilo, zda zákony platí jen pro někoho.

Podle rýmované lidové moudrosti: Malé věšet a velké nechat běžet. Přes složitost Hartzovy kauzy šlo o soud vpravdě bleskový, trestní senát v Braunschweigu si na něj vyhradil pouhé dva dny. Důvodem byla dohoda, sami Němci se v případě s Hartzem často uchylovali k anglicismu „deal" mezi obžalobou, obhajobou a soudem.

Za doznání mlčení o prostitutkách

Za úplné doznání ze zpronevěry podnikových peněz ve výši dvou milionů eur se obžalovanému Hartzovi otevřela perspektiva nízkého trestu. Podle trestních sazeb mu hrozilo až pět let vězení.

Celková škoda pro VW byla vyčíslena na 2,6 milionu eur; patří do ní i 400 tisíc vyplacených za rádobyčinnost Volkertovy brazilské milenky pro firmu.

Pro ženatého Hartze s těžce nemocnou manželku bylo velmi důležité, že soud za plné doznání upustil od projednávání jeho eskapád s prostitutkami od Madridu přes Paříž po Bratislavu.

O lehké ženy a jiné pochybné existence v roli svědků tak byla hlavně bulvární média ochuzena. Šlo vlastně o pakatel, několik tisíc eur, o nichž Hartz navíc tvrdil, že byly z jeho kapsy.

Polehčující okolností bylo pro Hartze to, že se sám neobohatil. Mnozí oceňují skutečnost, že vzal vše na sebe. Neutichly spekulace, že mohl krýt někdejšího prvního muže koncernu Ferdinanda Piëcha.

Po rozsudku pachuť v ústech

Volkerův obhájce Johann Schwenn během soudního přelíčení s jeho mandantem uvedl, že vyšetřovatelé měli na Piëcha více přitlačit. Podle něj není  možné, aby Piëch neměl detailní informace o Volkertovo odměňování.

Faktem ale zůstává, že o Piëchovo možném zapletení do aféry chybí jakýkoli doklad.

Pokud jde o podmíněný trest pro Hartze a naopak nepodmíněný pro Volkerta, hovoří obhájce Schwenn o „křiklavém případu třídní justice". Zatímco Hartzovi podle něj dopřáli proces první třídy, Volkert se musel spokojit s třídou druhou. Proti rozsudku nad Volkertem a Gebauerem se jejich právní zástupci odvolají.

Pražská stopa

Skandál automobilky Volkswagen, který se rozrostl na několik kontinentů, začal před třemi lety v metropoli nad Vltavou. Zde se pro vyšetřovatele sbíhalo mnoho důležitých nitek.

Na počátku koncernového dramatu stály dokumenty, které na pevném disku počítače propuštěného pracovníka našel finanční ústav Commerzbank. Akta se týkala především dvou vysoce postavených manažerů, personálního šéfa Škody Auto Helmutha Schustera a jimi zmiňovaného Klause-Joachima Gebauera.

Z dokumentů bylo zřejmé, že jimi vedená skupina lidí vytvořila mezinárodní síť nastrčených firem, které měly získávat zakázky koncernu. Jinými slovy: Schuster hodlal vydělávat na obchodech s vlastním zaměstnavatelem, ovšem tak, aby o tom zaměstnavatel neměl sebemenší tušení.

Commerzbank předala choulostivé dokumenty Volskwagenu.

Pražské lehké děvy a štědrý Volkert

Kromě toho vypluly na povrch výstřední výlety, na něž představenstvo VW zvalo zástupce zaměstnanců z podnikové rady. Létalo se firemním letadlem, z firemní kasy se platila lehká děvčata. Velká část sexuálních eskapád se odehrála v pražských hotelích.

Reportéři německého magazínu Stern se tehdy vydali po stopách českých prostitutek a získali pozoruhodné výpovědi. Jedna noc manažera VW vyšla koncern v průměru na 150 eur. "Nebyly by problémy, kdyby nežádal sex bez kondomu," vypověděla jedna z nich o Volkertovi.

Ten již předtím pro svou brazilskou milenku Adrianu Barrosovou získal na fiktivních dohodách o práci pro VW odměny za bezmála 400 tisíc eur.

Na exmanažera Škodovky zatím bez soudu

Rozsudkem nad Volkertem a Gebauerem zůstává ale nedořešený druhý díl aféry Volkswagenu. Už více než rok se téměř nehýbe z místa vyšetřování bývalého personálního šéfa mladoboleslavské Škodovky Helmutha Schustera ohledně už zmíněných nastrčených firem.

S jejich pomocí se měl pokoušet částečně tunelovat peníze VW, a to nejen z mateřské společnosti ale také z rozpočtu české Škody, jejímž jediným akcionářem je Volkswagen. Schuster měl rovněž požadovat úplatky od dodavatelů.

Také on se účastnil návštěv bordelů či luxusních výletů za peníze svého zaměstnavatele.

Skandál odhalil hlavně zkostnatělé fungování automobilky a úzké propojení manažerů, politiků a podnikových rad zastupujících zaměstnance.

Kdysi oceňované sociální partnerství se u Volkswagenu změnilo v korupci a kumpánství zaměstnanců se zaměstnavatelem. Korupce přesáhla i do politiky; pětinu akcií VW drží spolková země Dolní Sasko.

Foto: Reuters, AP a Profimedia