Vzdělání českých podnikatelů se v posledních letech snižuje. Postupně ubývá těch, kteří absolvovali vysokou nebo vyšší odbornou školu, a přibývá mezi nimi středoškoláků a lidí, kteří vychodili základní školu. V rámci živnostenského vzdělání pak počet středoškoláků a lidí se základním vzděláním dosahuje už devadesáti procent, říká studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která vyšla v závěru loňského roku.
Důvody přírůstku podílu lidí se středoškolským vzděláním na celkovém počtu podnikatelů přitom autoři studie příliš nerozebírají. Může za ním však být vyšší nezaměstnanost, která postihuje středoškoláky a lidi se základním vzděláním více než vysokoškoláky. Pro 8,6 podnikatelů, které autoři v průzkumu oslovili, totiž bylo podnikání únikem před nezaměstnaností. Více než dvanáct procent podnikatelů a živnostníků pak hledalo novou šanci v životě.
Velkou roli při rozhodování o podnikání ale hrají i další ekonomické důvody. Podnikatelé totiž mají díky paušálům, kdy nemusejí danit velkou část svých příjmů, lepší daňové podmínky. A právě to hrálo rozhodující roli pro pět procent podnikatelů. V roce 2006 přitom tento důvod uvedlo pouze 1,9 podnikajících. Pro necelých 27 procent podnikatelů pak je důležité, že mají větší možnost rozhodování než jako zaměstnanci; 22 procentům pak přináší podnikání větší uspokojení.
Důležitý při rozhodnutí ale byl zřejmě i postoj některých bývalých zaměstnavatelů, kteří přinutili část svých zaměstnanců pracovat pro ně na živnostenské listy. Je to pro ně totiž výhodnější. "V roce 2008-2011 na dva uvolněné zaměstnance připadal přírůstek zhruba jedné osoby samostatně výdělečně činné," konstatují autoři studie "Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce 2012" na základě dat ministerstva financí. Lze podle nich předpokládat, že uvedená proporce odráží přechod zaměstnanců do takzvaného švarcsystému.
