Počet lidí s hypotékou nebo s úvěrem ze stavebního spoření ke konci letošního prvního čtvrtletí ve většině krajů ČR meziročně klesl. Zvýšil se pouze v Praze a ve Středočeském a Plzeňském kraji. Počet lidí se spotřebitelskými úvěry se zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Praze. Vyplývá to z aktuálních statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Počet lidí s úvěrem na bydlení se na konci prvního čtvrtletí tohoto roku nejrychleji zvýšil v Praze, kde mělo tento typ úvěru o 1656 lidí (o 1,4 procenta) více než před rokem. Následoval Středočeský kraj, kde se jejich počet zvýšil o 1748, tedy o 1,2 procenta. Počet lidí s úvěrem na bydlení se zvýšil také v Plzeňském kraji, a to o 398 osob (o 0,7 procenta). V ostatních krajích se jejich počet meziročně snížil. Nejvýrazněji na Vysočině, v Moravskoslezském kraji a v Ústeckém kraji.
"V prvních měsících roku se již projevily nejnovější opatření České národní banky v podobě doporučené maximální výše poměru dluhu k čistému ročnímu příjmu a poměru splátky všech úvěrů vůči čistému měsíčnímu příjmu. Zatímco v Praze, v jejím okolí a v Plzeňském kraji počet lidí s úvěry na bydlení nadále roste i přes zmíněnou regulaci, ve zbytku republiky už nová regulace hraje větší roli. Pokud zde lidé splácejí vedle plánované hypotéky ještě jiný úvěr, nemusí se jim vždy podařit dosáhnout na takovou výši úvěru, kterou by potřebovali," uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
U krátkodobých dluhů na spotřebu je situace trochu odlišná. Počet lidí s tímto typem úvěru se ve většině krajů zvýšil. Nejvýrazněji v Praze, kde se zvýšil o 3,4 procenta (o 8706 lidí), a v Jihočeském kraji, kde vzrostl o dvě procenta (o 3005 lidí). Pokles lidí s krátkodobým dluhem nastal v pěti krajích ČR, nejvýrazněji na Ústecku (o 2,4 procenta) a na Karlovarsku (o 2,3 procenta). Na Ústecku jde o 25 procent obyvatel kraje a na Karlovarsku o 28 procent. Průměr za celou ČR činil na konci prvního čtvrtletí 23 procent a na Vysočině mělo dluh například pouze 18 procent obyvatel kraje.
Ústecký a Karlovarský kraj patří dlouhodobě k nejohroženějším krajům z pohledu schopnosti obyvatel splácet své dluhové závazky. Za nimi následuje s mírným odstupem Moravskoslezský kraj. Nejlépe jsou na tom naopak obyvatelé Prahy. Právě ve dvou nejohroženějších krajích přitom dochází k nejrychlejšímu zlepšení v rámci celé ČR.
"Situace zejména na Ústecku a Karlovarsku se výrazně zlepšuje ve většině sledovaných parametrů, a to jak u splácení úvěrů na spotřebu, tak u dluhů na bydlení. V obou případech patří tyto kraje k těm, kde se počet lidí v problémech se splácením rychle snižuje. Na špici jsou tyto kraje také v rychlosti snižování objemu ohroženého krátkodobého dluhu. U snižování objemu ohroženého dluhu na bydlení se potom drží nad celostátním průměrem," upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Celkový objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci prvního čtvrtletí 2,34 bilionu korun, meziročně vzrostl o 161,5 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu klesl o 4,1 miliardy na 32,4 miliardy korun, vyplývá dále z aktuálních údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
