V Chocni zůstala jediná přádelna bavlny v Česku, provozuje ji společnost Filogroup. Ostatní přádelny provoz kvůli vysoké konkurenci z Asie ukončily nebo zpracovávají jiné materiály. Choceňský závod se udržel hlavně díky vysoké variabilitě výrobků v malých množstvích, řekl člen představenstva Ladislav Krčmář.
"Snažíme se pro zákazníky udělat to, co chtějí a co nejrychleji. Zároveň musíme dodržet co nejvyšší kvalitu. Cenovou konkurenční výhodu nemáme, nejsme tak levní jako dovozy," uvedl Krčmář. Velké přádelny bavlny se podle něj většinou přesunuly do zemí, kde se bavlna pěstuje a jsou nízké mzdové náklady, hlavně do Indie, Pákistánu, Indonésie nebo Číny.
Přádelna se zabývá výrobou bavlněných, viskózových a směsových přízí a jejich polotovarů, příze vyrábí 250 druhů. Je schopna z různých druhů vytvořit pro konkrétního zákazníka optimální složení bavlněné suroviny a zachovat výrobku dlouhodobě stabilní kvalitu. Dlouhovlákennou s středněvlákennou bavlnu dováží z různých zemí, hlavně z USA, Ruska, Kazachstánu, Řecka, Španělska, Izraele nebo Brazílie. Zpracovává ji na česanou, mykanou a bezvřetenovou přízi, vlastní také skárnu. Externě zajišťuje i barvení výrobků.
"Všichni ostatní byli velcí a zaměření na výrobu jednoho druhu příze. My jsme se o to nesnažili, chtěli jsme zajistit veškerou výrobu. Chtěli jsme vyhovět všem zákazníkům a nikoho neodmítnout," řekl Krčmář.
Mezi největší a dlouholeté odběratele patří především společnosti vyrábějící zdravotnické materiály, šicí nitě, kordy pro pneumatiky, stuhy a technické tkaniny. "Zdravotnictví je perspektivní obor, potřebuje kvalitu a stabilitu. Z bavlny a viskózy vznikají například fáče nebo obvazy. Spolupracujeme i s firmou Synthesia na vývoji úpletů pro operace, které se musí po určité době rozložit," uvedl Krčmář. Přádelna dodává i do tkalcoven a pletáren, například firem Veba Broumov nebo Hedva Moravská Třebová.
Společnost dodává také zahraničním tkalcovnám a pletárnám, zejména v Evropské unie, například v Německu, Rakousku, Itálii či na Slovensku. Export dosahuje zhruba 25 procent. Ročně v Chocni vyrobí 1400 tun příze a polotovarů. Firma zaměstnává kolem 50 lidí v nepřetržitém provozu, loňský obrat dosáhl 150 milionů korun, zisk po zdanění asi 3,5 milionu korun.
Počátky choceňského přádelnictví sahají do roku 1857, kdy byla původní papírna přebudována na přádelnu lnu. Velký rozvoj nastal po roce 1904, kdy ji koupila vídeňská společnost M. Robitschek a spol. V roce 1948 byl závod znárodněn, později byl součástí podniku Perla. Před listopadem 1989 v něm pracovalo asi 350 lidí, po privatizaci jejich počet postupně klesal, zároveň se výrazně uplatňovala automatizace a reorganizace výroby jako v celém textilním průmyslu.
