Letiště Václava Havla v pražské Ruzyni očekává letos kvůli koronavirové pandemii razantní pokles odbavených cestujících i celkových výnosů. Svých dlouhodobých plánů na rozsáhlé zvýšení své kapacity včetně další přistávací dráhy se ovšem nevzdává - ani přes obnovené protesty kritiků nové ranveje.
Celosvětová pandemie koronaviru výrazně zasáhla do provozu pražského Letiště Václava Havla. Jen v dubnu letiště odbavilo zhruba pět tisíc cestujících, což je o 99,6 procenta méně než loni. Od května se sice provoz mírně oživuje, i tak letiště očekává výrazný propad počtu cestujících.
"V letošním roce bychom podle stávajících prognóz mohli odbavit přibližně pět milionů cestujících," sdělil TÝDNU mluvčí letiště Roman Pacvoň. Loni přitom pražský "letecký přístav" odbavil rekordních 17,8 milionu cestujících. Příští rok by podle odhadů mělo ruzyňskými turnikety projít přibližně 10 milionů pasažérů. "K loňskému provozu, tedy přibližně 18 milionům odbavených cestujících, bychom se podle současných prognóz mohli vrátit v roce 2023, tedy za tři roky," dodal Pacvoň.
Pokles cestujících pak způsobuje rovněž propad tržeb, které loni podle aktuální výroční zprávy stouply na 8,9 miliardy při zisku přibližně tři miliardy korun. "Finanční dopady je v tuto chvíli zatím předčasné konkrétně odhadovat, situace se stále vyvíjí a bude záležet na dalším vývoji. Do konce roku však v tuto chvíli předpokládáme pokles celkových výnosů letiště - leteckých i neleteckých - o 63 procent v porovnání s loňským rokem," konstatoval mluvčí Pacvoň.
Rozšíření nadále v plánu
Koronavirová krize a momentální propad tržeb ovšem nezměnily plány Letiště Václava Havla výrazně rozšířit kapacitu. V následujících letech by se měly investovat desítky miliard korun. "S výstavbou paralelní dráhy a rozšířením terminálu 2 stále počítáme. Obě stavby by měly být zahájeny přibližně v roce 2025 a dokončeny v roce 2028," řekl TÝDNU mluvčí Roman Pacvoň. Dodal, že jde o projekty, které se plánují s ohledem na dlouhodobý vývoj v letecké dopravě a v perspektivě několika příštích desetiletí.
"Prvním je rozšíření prstu D na terminálu 2 o nová letadlová stání a vybudování nové centrální bezpečnostní kontroly, která bude společná pro celé letiště tak, jak je standardem na většině moderních mezinárodních letišť," sdělil Pacvoň.
Druhou akci letiště nazývá "rekonfigurace dráhového systému", tedy stavby nové ranveje, která bude paralelní se současnou hlavní dráhou. Nový systém nahradí dvě křížící se ranveje. Podle Pacvoně to přinese bezpečnější letecký provoz, plynulejší odbavení letadel nebo uzavření letiště v nočních hodinách.
"Po zprovoznění paralelní dráhy dojde také k úplnému uzavření stávající 'vedlejší' přistávací a vzletové dráhy, jejíž trajektorie vede v současné době nad hustě obydlenými částmi Prahy a Kladenska. Uleví se tak statisícům občanů žijících v těchto lokalitách," tvrdí Pacvoň.
Žádost o územní rozhodnutí
Nové ranveji se ovšem snaží zabránit městské čtvrti a obce, které naopak na stavbu paralelní dráhy doplatí - například pražský Suchdol nebo Nebušice, nad nimiž mají létat přistávací letadla. Při nedávném protestu před ministerstvem financí, které je jediným akcionářem ruzyňského letiště, nebušický starosta Viktor Komárek připomněl, že nová dráha výrazně zhorší životní podmínky v okolních obcích a bude mít negativní ekologické dopady. Stát a město by podle protestujících měly využít peníze vyhrazené pro letiště na jiné projekty, například stavbu bytů nebo řešení současné ekonomické krize.
Spolupředseda pražské organizace Strany zelených Vít Masare sdělil, že protesty proti rozšiřování budou pokračovat, vznikla rovněž další petice. Masare upozornil, že 55 miliard korun na zdvojnásobení kapacity, jak je na podzim zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), by bylo možné investovat třeba do školství nebo na pomoc stovkám tisíc obyvatel v exekuci. "Rozšiřování kapacity letiště neřeší žádný z problémů dnešní české společnosti. Naopak celou řadu z nich prohlubuje," tvrdí Masare a připomněl například turisticky přetíženou Prahu.
Senátoři proti ranveji
K jeho iniciativě "55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu" se nyní připojila skupina jedenácti senátorů. Také vyzvala vládu, aby peníze využila například proti dlouhodobému suchu nebo do rozvoje regionů, které dlouhodobě hospodářsky zaostávají. A ztotožňují se s tím, že nová ranvej výrazně zhorší životní podmínky lidem na severozápadním okraji hlavního města.
"Byl bych rád, kdyby vláda místo rozšiřování pražského letiště podpořila dopravní možnosti pro cestování v Evropě urychlením výstavby vysokorychlostních tratí. Ty by zlepšily dopravní podmínky celé země mnohem efektivněji a z hlediska životního prostředí šetrněji. Žiji v Brně. Z mého pohledu by rozšiřování pražského letiště vedlo hlavně k dalšímu růstu masového turismu v Praze. Navíc my Moravané, když už potřebujeme létat, beztak létáme z Vídně, která je blíž a lépe dopravně dostupná," uvedl například senátor Mikuláš Bek (nestraník).
"Další přistávací dráha a rozšiřování Letiště Václava Havla je nápad bezohledných a pouze do svého zisku zahleděných šílenců! Navíc v době, kdy má Praha zkušenost mnoha let zahlcování turisty, úrodná půda kolem letiště je čím dál více zaplevelována plechovými halami pro překládku zboží, lidé v okolí už dlouho trpí nadměrným hlukem a emisemi," poznamenal první místopředseda Senátu Jiří Růžička (nestraník).
Londýn dráhu odmítl
Odpůrci nové ranveje upozornili rovněž na nedávné rozhodnutí britského odvolacího soudu, který označil vládní projekt na výstavbu třetí ranveje na letišti Heathrow za protiprávní, protože tento záměr je v rozporu s klimatickými závazky země.
Podle mluvčího pražského letiště Romana Pacvoně ovšem "jde o rozhodnutí soudu cizí suverénní země, které nemá spojitost s projekty modernizace pražského letiště". Dodal, že výstavba nové ranveje v Ruzyni je nyní ve stadiu žádosti o územní rozhodnutí.
