Před 35 lety, 22. září 1989, byl zprovozněn třetí železniční vinohradský tunel. Vinohradské železniční tunely v Praze jsou souběžné tunely, které vedou z hlavního nádraží do jižní části Vinohrad, kde v blízkosti Nuselských schodů vyúsťují. První z nich byl otevřen již v roce 1871. Druhý a třetí Vinohradský tunel jsou součástí trati České Budějovice - Praha, první spojuje Hlavní nádraží se Smíchovem.
Práce na prvním, dvoukolejném, tunelu začaly na podzim 1869. Výhradně ruční ražbu tenkrát komplikovala všudypřítomná spodní voda, písky a tvrdé horniny. Vytěžená zemina byla vyvážena na území dnešních Havlíčkových sadů, na stavbě se podílel i známý podnikatel Moritz Gröbe. Tunel o délce 1149 metrů byl za dva roky dokončen a 19. září 1871 jím slavnostně projel první vlak s knížetem Janem Adolfem Schwarzenbergem.
Druhý vinohradský tunel o délce 1126 metrů se začal stavět až po bezmála 70 letech, v roce 1940 za nacistické okupace. Tunel byl proražen v roce 1943 a zprovozněn 15. srpna 1944. S otevřením druhého tunelu pod Vinohrady zanikla stanice Praha-Vinohrady, která byla zřízena u jižního portálu prvního tunelu v říjnu 1888. Za války začaly práce také na třetím tunelu, byly ale zastaveny po 292 metrech.
Třetí vinohradský tunel (ve skutečnosti se ale zprvu dvoukolejný tunel větví ve dva jednokolejné) s délkou 1125 metrů se začal stavět až po dalších skoro 40 letech, v roce 1983. Tunel byl otevřen 22. září 1989.
