Průměrná mzda v Česku se v letošním druhém čtvrtletí meziročně zvýšila o 583 Kč na 25 500 korun. Nominální růst tak činil 2,3 procenta. Reálně, po odečtení inflace, mzda vzrostla o 2,1 procenta. Oznámil to Český statistický úřad. Výsledek tak předčil odhady analytiků, kteří očekávali reálný růst mezd zhruba o dvě procenta.
Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 21 385 korun, meziročně se tak zvýšil o dvě procenta. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Medián mužských mezd byl 23 182 korun, a byl tak skoro o 4000 Kč vyšší než u žen, kde činil 19 310 korun.
Nejvyšší průměrný výdělek si udrželi Pražané, kterým však platy stejně jako v 1. čtvrtletí rostly nejpomaleji. Průměrná mzda v hlavním městě se meziročně zvýšila o 1,4 procenta, tedy o 467 korun na 33 122 Kč. Po odečtení inflace stoupla o 1,2 procenta. S výjimkou Prahy a Středočeského kraje však v žádném jiném regionu ČR průměrná mzda nepřesáhla 25 tisíc korun. Nejníže byl průměr mezd opět v Karlovarském kraji, a to 21 848 korun. Nejvýraznější meziroční nominální nárůst průměrných platů zaznamenali statistici ve Zlínském kraji, kde stouply o 3,7 procenta na 22 507 Kč.
Analytici v komentáři k odhadům upozornili, že růst mezd zpomalil ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Důvodem je ovšem především mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí, kdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na 24 806 korun.
Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. "Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 295 Kč a 41 037 Kč," uvedli statistici.
"Rekordní růst mezd z prvního čtvrtletí se sice nezopakoval, přesto považuji dvě procenta za pozitivní trend," uvedl odborník na řízení Daniel Soukup. Růst v prvním čtvrtletí byl totiž podle něj ovlivněn nízkou srovnávací základnou předchozího roku, kdy se kvůli solidární dani vyplácely roční odměny místo v lednu již předloňský prosinec.
"Mzdový růst je sice stále malý, ale již odráží fakt zlepšujícího se stavu ekonomiky, a to v klíčových sektorech, jako je zpracovatelský průmysl," uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Průměrný růst mezd však už dávno podle Soukupa neznamená, že každý dostal přidáno. "Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence," uvedl s tím, že jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery.
Do předkrizového tempa má ale růst mezd stále daleko. V letech 2000 až 2007 rostly mzdy průměrným tempem 6,8 procenta, respektive čtyři procenta reálně. Při pokračujícím pozitivním vývoji ekonomiky by však mohl růst mezd postupně zrychlovat, míní analytik společnosti Deloitte David Marek. Za celý letošní rok by se podle něj mohla průměrná mzda zvýšit o 2,6 procenta, v příštím roce by mohly mzdy stoupnout o tři procenta.
Spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí stouply o 0,2 procenta, objem mezd se zvýšil o tři procenta a počet zaměstnanců o 0,6 procenta.
V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal růst průměrných mezd nominálně o 2,5 procenta a reálně o 2,3 procenta. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda nominálně zvýšila o 1,7 procenta, reálně byla vyšší o 1,5 procenta.
Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila po očištění od sezonních vlivů 0,2 procenta. Za celé první pololetí průměrná mzda meziročně vzrostla o 692 korun, tedy o 2,8 procenta, na 25 159 korun. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 0,2 procenta, reálně se tak mzda zvýšila o 2,6 procenta.
