Je na pováženou, kolik problémů měla a má v posledních letech společnost Rheinmetall, jedna z předních německých zbrojovek. Patří k nejdůležitějším dodavatelům výzbroje a vozidel pro německou armádu a je velmi aktivní na světových trzích. Bude se také ucházet o zakázku na více než 200 kusů pásových obrněných vozidel pro českou armádu.
Velkým varováním ohledně obchodních aktivit společnosti Rheinmetall je nejnovější dění kolem dodávky více než pěti desítek jejích obrněných vozidel Boxer pro slovinskou armádu. Na konci února totiž slovinská vláda zakázku pro Rheinmetall zrušila kvůli několika nepřijatelným skutečnostem. Původní nabídka dodávky 56 vozidel Boxer totiž zněla na 306 milionů eur. Nicméně během jednání o kontraktu a jeho příprav se ukázalo, že kvůli skrytým nákladům by se nakonec celý projekt mohl vyšplhat až k částce o několik desítek milionů vyšší, některé informace dokonce mluví o navýšení o sto milionů.
Důvodem ke zrušení zakázky nebyla jen přemrštěná cena, která by činila až 4,5 milionu eur za jedno vozidlo, ale také podmínky, za jakých měla firma Rheinmetall vozidla dodat. Firma poskytuje pouze dvouletou záruku, ale především údržbu a následné servisní služby měla mít ve své kompetenci výhradně společnost Artec. Ta je vlastněná Rheinmetallem a měla ve skutečnosti slovinské armádě vozidla i prodat. Údajně také dodavatel vozidel Boxer odmítal, jak zaznělo v některých slovinských médiích, zanesení doložky proti korupci ve smlouvě se slovinskou vládou.
Je přinejmenším zvláštní, že firma Rheinmetall slovinské vládě nenabídla zapojení tamního průmyslu do výroby vozidel Boxer ani do zajištění provozu a servisu během jejich životního cyklu. Přitom tyto podmínky jsou dnes naprosto běžnou záležitostí u tendrů v evropských zemích NATO. Přesně to například bude požadovat česká vláda během výběrového řízení na nová pásová vozidla.
Firma na černé listině
Rheinmetall má ale na svém kontě i korupční kauzy. Na přelomu minulého a tohoto desetiletí se v Řecku rozhořel obrovský skandál kolem nákupu systémů protivzdušné obrany, tanků Leopard, telekomunikačního vybavení a dalších dodávek od německých firem Siemens, KMW a Rheinmetall. Přes prostředníky například po více než deset let (1998 až 2011) putovaly z firmy Rheinmetall Defens Electronics, spadající pod Rheinmetall, k řeckým úředníkům úplatky ve výši kolem deseti milionů eur. K tomu se německá zbrojovka ústy svého šéfa později přiznala a raději zaplatila pokutu 37 milionů eur, jen aby zastavila vyšetřování případu. Dalších 300 tisíc eur musela jako pokutu zaplatit její dceřiná společnost Rheinmetall Defens Electronics. O rozsahu a bezprecedentnosti skandálu svědčí i to, že bývalý řecký ministr obrany Akis Tsochatzopoulos byl v roce 2013 v této souvislosti odsouzen na 20 let.
Ve stejné době, tedy v roce 2012, se Rheinmetall dostal na černou listinu indické vlády, která této německé firmě po dobu 10 let zakázala dodávat jakoukoliv výzbroj či vybavení pro indickou armádu. Stalo se tak na základě korupčního jednání zástupců firmy Rheinmetall prostřednictvím její tehdejší dceřiné společnosti Oerlikon. Ta ve spolupráci některými indickými obchodníky se zbraněmi usilovala o dodávky systémů protivzdušné obrany do Indie, přičemž k ovlivňování úředníků a vládních činitelů používala úplatkářské praktiky.
