Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 28,5 miliardy korun. V roce 2018 vykázal státní rozpočet přebytek 2,9 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Výsledek státního rozpočtu za loňský rok je nejhorší za poslední čtyři roky. Schválený rozpočet na loňský rok počítal s deficitem 40 miliard korun.
Veřejné finance jako celek by měly podle Schillerové i za loňský rok vykázat mírný přebytek kolem 0,3 až 0,4 procenta HDP. Předloni veřejné finance vykázaly přebytek 1,1 procenta. "Všechny závazky vůči EU tak plně naplňujeme a dodržujeme, čímž patříme ke špičce v rámci zemí EU," uvedla.
MF informovalo, že loni plnění vládních priorit vedlo k meziročnímu růstu výdajů na důchody o 38 miliard korun, výdajů na platy ve veřejném sektoru o více než 30 miliard korun, investičních výdajů o 23 miliard korun a výdajů na výzkum, vývoj a inovace o tři miliardy korun.
"Po celý uplynulý rok jsme podporovali hospodářský růst, důvěru v ekonomiku i životní úroveň obyvatel. Výrazným způsobem jsme pomohli k nárůstu celkové mzdové úrovně v zemi, a navíc jsme proinvestovali o 17 miliard Kč více, než stanovoval rozpočet. Je to sice nejhorší výsledek rozpočtu za poslední čtyři roky, jde ale o úhel pohledu. Já říkám, že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za posledních 20 let," uvedla Schillerová.
Celkové příjmy státního rozpočtu loni stouply meziročně o 119,3 miliardy na 1523,2 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu vzrostly o 150,8 miliardy na 1551,7 miliardy korun.
Předsedkyně Národní rozpočtové Eva Zamrazilová považuje za podstatnou informaci, že daňové příjmy rozpočtu včetně pojistného na sociální zabezpečení loni poprvé od roku 2013 nedosáhly plánované úrovně. Naopak za ní zaostaly o 11 miliard korun. To v celkovém pohledu není vysoká částka, jde však podle ní o jasný odraz zpomalující ekonomiky.
"Pozitivní je skutečnost, že se vládě podařilo udržet deficit pod plánovaným limitem. Pomohla si k tomu ale jednorázovými operacemi, které se projevily v hotovostním vyjádření, na nějž je zaměřená pozornost médií a veřejnosti. V aktuálním vyjádření za celý veřejný sektor ovšem tyto operace ke snížení schodku nepovedou," řekl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Na druhou stranu i tak je podle něho stav veřejných financí v ČR lepší než v řadě jiných zemí EU včetně Slovenska.
Výdaje na důchody
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba čtyři procenta na 291,3 miliardy korun. Byly ale nižší než plán MF. Důvodem bylo podle úřadu například zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu. Rozpočet navíc počítal loni se spuštěním třetí a čtvrté vlny, která bude ovšem spuštěna až letos v květnu.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření meziročně klesl o 0,3 procenta na 158,7 miliardy korun. Za meziročním poklesem stálo podle MF především inkaso spotřební daně z tabákových výrobků
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Loni na ně šlo 602,1 miliardy korun, což je meziroční růst o 8,2 procenta. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody.
Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni stouply o 22,8 miliardy na 139,3 miliardy korun. Z celkové částky bylo 70,8 miliardy korun určeno na investice bez využití peněz z EU a dalších finančních mechanismů.
Po očištění vlivu peněz z Evropské unie a finančních mechanismů vykázal loni státní rozpočet schodek 27,7 miliardy korun. Za rok 2018 to byl schodek 3,5 miliardy korun.
Na letošní rok rozpočet počítá opět se schodkem 40 miliard korun.
