Prvním výsledkem spojení mladoboleslavské automobilky s koncernem Volkswagen byl osobní vůz Škoda Felicia. Tento populární model se stal symbolem přerodu značky v moderní automobilku. První sériová Škoda Felicia sjela z výrobní linky v Mladé Boleslavi 17. října 1994 a do roku 2001, kdy byla její produkce ukončena, bylo vyrobeno 1,42 milionu vozů.
Felicia byla důležitým milníkem v historii značky, který dal konstruktérům po začlenění Škody do koncernu VW (v roce 1991) čas na vývoj nových moderních modelů v koncernovém stylu a kvalitě (octavia, fabia) v souladu se strategií sdílených společných modulů. Felicia vycházela z předchozího úspěšného modelu Škoda Favorit, automobilka však za podpory koncernu VW provedla změny designu a techniky, zlepšila kvalitu zpracování a optimalizovala výrobní metody. Velkou bolestí felicií včetně těch z konce výroby ovšem zůstala koroze.
Vývoj vozu, který dostal jméno shodné s populárním kabrioletem vyráběným v letech 1959 až 1964, začal již v roce 1991, výroba ověřovací série byla zahájena v roce 1993. První sériová Škoda Felicia sjela z výrobní linky v Mladé Boleslavi 17. října 1994 v 10:20 hodin. Trojici felicií při představení veřejnosti 26. října 1994 slavnostně pokřtil vodou z Vltavy tehdejší pražský primátor Jan Koukal.
Felicie se vyráběly v závodech v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách, a to ve verzích hatchback, kombi, pick-up, Van plus a Fun. Montovaly se i v bosenském Sarajevu a v polské Poznani. Model kombi vstoupil na trh v červnu 1995, v srpnu téhož roku zahájila automobilka výrobu varianty pick-up (a uzavřeného užitkového provedení Van plus). Později byl na bázi vozu Škoda Felicia pick-up představena i Felicia Fun, koncipovaná pro využití ve volném čase. Přes 18.500 vozů varianty pick-up bylo navíc prodáno pod označením Volkswagen Caddy.
Základní pohonnou jednotkou felicií byl benzinový motor o objemu 1289 cm3 ve výkonových variantách 40 kW a 50 kW (od roku 1996 s vícebodovým vstřikováním). Od roku 1995 byl v nabídce benzinový motor 1,6 MPI (55 kW) a naftový 1,9 D s výkonem 47 kW, oba z produkce koncernu VW.
Varianty byly dle vybavení a motorizace označovány zkratkami LX, LXi, GLX a GLXi. Luxusní verze vyráběná na oslavu stého výročí automobilky měla označení Laurin & Klement, existovala celá řada dalších akčních výbav (např. Atlanta, Magic, Sport Line). V roce 1996 prošly felicie modernizací, v roce 1998 automobilka představila facelift, který se týkal hlavně přední části vozu - masky, nárazníku a kapoty, změny se ale dotkly také interiéru.
Felicia se stala jedním z nejoblíbenějších automobilů v Česku, mimo jiné získala titul Auto roku 1994 v ČR. Po Škodě Favorit se v roce 2000 stala druhou škodovkou, které se vyrobilo přes milion kusů. Výroba byla ukončena 20. června 2001, celkem vzniklo 1,420.441 felicií. Ty byly ještě v roce 2012 třetím nejrozšířenějším vozem v Česku.
Během výrobního cyklu felicie se objevila větší Škoda Octavia a v roce 1999 Škoda Fabia. Ta nakonec zastaralou felicii nahradila, dva roky ale ještě oba modely vznikaly současně (octavia i fabia jsou ve výrobě doposud, nyní ve čtvrté generaci).
Při svém uvedení na trh stál základní model felicie 209.000 korun (tehdy asi 30 průměrných měsíčních platů v Česku; základní verze nástupnické fabie se nyní prodává za 399.900 Kč, což je asi devět průměrných platů).
Felicia se prosadila i v motoristickém sportu. V rallyovém mistrovství světa působila tři sezony, od roku 1995 do roku 1997. V celkovém hodnocení získala ve své třídě jedno druhé a jedno třetí místo, v roce 1996 se umístil pilot Stig Blomqvist s felicií při britské RAC Rally na senzačním třetím místě v celkovém hodnocení.
