Sokolovská uhelná byla založena v roce 1994 Fondem národního majetku (FNM), vznikla spojením Palivového kombinátu Vřesová, Hnědouhelných dolů Březová a Rekultivací Sokolov. V roce 2004 byla společnost privatizována a vznikla následnická organizace Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.
SUAS je nejmenší hnědouhelnou těžební společností v Česku. Její podíl se pohybuje na úrovni kolem 15 procent. Činnost firmy zahrnuje nejen těžbu a zpracování uhlí, ale také výrobu elektrické energie nebo produkci tepla, kterým zásobuje více než třetinu obyvatel Karlovarského kraje. Společnost působí také v oboru likvidace odpadů vzniklých průmyslovou činností.
Hlavním majitelem SUAS byl předseda dozorčí rady firmy František Štěpánek, který letos v březnu zemřel. Dalším velkým akcionářem (dle databáze Prodata 42,86 procenta) je Jaroslav Rokos. Štěpánek s Rokosem a Janem Kroužeckým firmu privatizovali v roce 2004 za 2,6 miliardy korun. V roce 2015 Štěpánek s Rokosem SUAS plně ovládli. Podle serveru IHNED.cz se cena obchodu pohybovala mezi čtyřmi až pěti miliardami korun.
Firma ročně vytěží kolem 6,5 milionu tun hnědého uhlí (v lomu Jiří ve Vintířově), z nichž přibližně 50 procent zpracovává vlastní kapacitou. Ročně tak vyrobí kolem 3500 GWh elektrické energie a zhruba 1800 TJ tepla. Výroba elektrické energie tvoří bezmála polovinu tržeb SUAS, prodej pevných paliv pak 32,8 procenta.
Loňská ztráta
SUAS skončila loni ve ztrátě téměř 331 milionů korun, přestože jí mírně stouply tržby skoro na 6,6 miliardy korun. Ztráta byla způsobená hlavně opravnými účetními položkami, které souvisejí s ohlášeným ukončením některých provozů v letošním roce. Ztrátu před zdaněním loni vykázala firma ve výši 419 milionů korun.
Firma se potýká s tlakem na útlum využívání uhlí. Ještě v roce 2016 dosahovala více než miliardového zisku, v roce 2018 byl její zisk už jen 252 milionů korun. Téměř 56 procent tržeb (4,1 miliardy korun) společnosti tvořily v roce 2019 příjmy z prodeje elektřiny, tržby za pevná paliva činily 26,6 procenta příjmů.
Součástí skupiny jsou více než dvě desítky dceřiných společností (nejziskovější z nich jsou SUAS - stavební s. r. o. nebo SUAS - Teplárenská s. r. o.).
Sokolovská uhelna má přes 3 tisíce zaměstnanců
Průměrný počet zaměstnanců celé skupiny firem, v níž má Sokolovská uhelná podíl, byl loni 3472 lidí, z toho 2814 zaměstnávala Sokolovská uhelná. Průměrný výdělek v Sokolovské uhelné byl loni 36.329 korun.
Podle žebříčku, který každoročně na základě registru znečišťovatelů sestavuje sdružení Arnika, byl v roce 2018 kombinát Sokolovská uhelná ve Vřesové největším producentem skleníkových plynů v Karlovarském kraji. Na druhém místě je elektrárna Tisová, která také patří Sokolovské uhelné.
SUAS vlastní řadu brownfieldů a nevyužitých ploch. Nedávno oznámila, že bude spolupracovat s developerskou skupinou Accolade na přípravě průmyslových zón na Sokolovsku. Další průmyslové zóny u Sokolova již připravila. Rovněž například vybudovala rekultivační jezera Medard a Michal a s dalšími počítá do budoucna - největším, s plochou 1312 ha, by mělo být jezero Jiří-Družba na Sokolovsku, které má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po ukončení těžby v roce 2038.
Dnes SUAS oznámila, že ukončí v srpnu provoz tlakové plynárny ve Vřesové. Firma nenašla společné řešení s vládou, které by umožnilo plynárnu dál provozovat. Až tisícovka zaměstnanců, kteří by tak mohli přijít o práci, má šanci na pomoc ze strany státu v rámci zmírnění dopadů útlumu uhelné těžby.
O tom, že firma začne s postupným útlumem a v příštích dvou letech by z ní měla odejít až tisícovka zaměstnanců, informoval Štěpánek loni v listopadu. Jako důvod uvedl tlak na omezení těžby a zpracování uhlí a související ceny emisních povolenek.
