EET
Solitea získala více než polovinu ve výrobci pokladen Dotykačka

Brněnská společnost Solitea získala 53 procent ve výrobci pokladen Dotykačka. Přes něj poté ovládla společnost Smart Software, která provozuje pokladní systém Markeeta. Solitea se tak stala lídrem na trhu s pokladnami a softwarem pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Nově bude obsluhovat více než 24 tisíc zákazníků. Informují o tom Hospodářské noviny (HN) a Mladá fronta Dnes (MfD).

Cena nákupů zveřejněna nebyla, podle odhadů HN se ale může pohybovat v nižších stovkách milionů korun. "Aktuálně nepočítáme se sjednocením Markeety a Dotykačky, na trhu se svojí funkčností skvěle doplňují. Pro nejmenší zákazníky budeme nadále v Česku a na Slovensku dodávat bezplatnou EET pokladnu Profi Účtenka," řekl MfD ředitel Solitey Martin Cígler.

Pokud jde o počet zákazníků, HN uvádějí, že zhruba stejně na tom je jiná brněnská firma Kasa Fik. Operátor O2 jich pak má asi 20 tisíc. Solitea je ovšem jasným lídrem v tržbách. Markeeta a Dotykačka loni dohromady utržily 100 milionů korun, Kasa Fik měla příjmy zhruba poloviční, píšou HN.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Třetí fáze měla začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci. Ústavní soud ale v prosinci 2017 začátek třetí a čtvrté etapy zrušil. Podle soudu nejsou protiústavní, ale mohou začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.

Letos v červnu Sněmovna schválila rozšíření EET na řemeslníky, lékaře a další obory, které jí dosud nepodléhaly. Senát na konci července tuto vládní novelu zamítl. Předlohu tak nyní obdrží Sněmovna, která o ní opět rozhodne.

Do letošního února evidovalo v EET své tržby na 180 tisíc podnikatelů. Ministerstvo financí (MF) uvedlo, že jen v roce 2017 přinesla EET veřejným rozpočtům 7,9 miliardy korun navíc. Zpochybnili to ale například Piráti, podle kterých ministerstvo použilo nevěrohodnou metodiku a účelově si pro výpočet vybíralo data.