Objem přímých zahraničních investic v Číně v lednu meziročně vzrostl o 23,4 procenta na deset miliard dolarů, což je asi 180 miliard korun. Z toho sektor služeb, který je v Číně stále ještě v plenkách a jehož význam rychle narůstá, přilákal investice za 4,69 miliardy dolarů, což je více než 84 miliard korun. To je podle tamního ministerstva obchodu o 31,8 procenta více než před rokem.
"Vzhledem k tomu, že Čína pokračuje v ekonomických reformách, příliv přímých zahraničních investic se bude v sektoru služeb do budoucna určitě zvyšovat ještě rychleji," řekl mluvčí ministerstva Jao Ťien. Zahraniční investice se začaly citelněji zvyšovat po roce 2001, kdy Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO). Během krize jejich objem prudce klesl a
nyní se zotavuje.
Růst investic ukazuje, že Čína zůstává atraktivní destinací pro firmy z celého světa. Ty se chtějí v Číně uchytit navzdory tržním bariérám, a to i v situaci, kdy v Číně roste cena práce. Levná pracovní síla v Číně podle mnohých analytiků dlouhá léta působila jako dezinflační faktor, díky jemuž se inflace ve světě držela relativně nízko.
Čínský trh práce se ale po globální hospodářské krizi změnil. Velká část lidí z nejchudších oblastí centrální Číny, kteří pracovali v exportních závodech na jihovýchodním pobřeží, mají nyní tendenci zůstávat doma. Vláda se totiž začala zaměřovat na rozvoj zaostalých oblastí, kde tak vznikají i nové pracovní příležitosti.
Loni Čína přilákala přímé zahraniční investice v objemu 105,7 miliardy dolarů, což je asi 1,9 bilionu korun, z toho jen v prosinci to bylo v objemu 14 miliard dolarů. To byl nový rekord. Mluvčí ministerstva řekl, že Čína bude nové investice v budoucnu patrně lákat i ve formě fúzí a akvizic, které se na celkovém objemu přímých zahraničních investic nyní podílejí jen asi ze
tří procent.
"V nadcházejících letech budou investice prostřednictvím fúzí a akvizic tvořit stále větší podíl na celkovém objemu přímých zahraničních investic, které budou do Číny proudit," řekl podle agentury Reuters mluvčí. Mohlo by podle něj postupně jít až o šest nebo sedm procent.
Růst nákladů na práci a čím dál dražší suroviny začínají tlačit dál do vnitrozemí ty zahraniční podniky, které mají výrobní závody na jihovýchodě Číny. Vzhledem k tomu, že část migrantů z centrální Číny už se do původního zaměstnání na pobřeží nevrací, rostou na pobřeží platy rychleji než kdekoli jinde v Číně. To prospívá jak firmám samotným, tak čínské vládě, pro které je teď rozvoj chudších oblastí prioritou.
Někteří zahraniční investoři se obávají nových pravidel, jimiž se fúze a akvizice budou posuzovat, vládní úředníci ale ujišťují, že normy budou v souladu s pravidly WTO. Obavy dala najevo například americká společnost General Electric, ale i další firmy. Vláda před pár dny oznámila, že zřídí nový orgán, který bude posuzovat, zda navrhované fúze neohrožují národní bezpečnost Číny.
Většina globálních firem ale předpokládá, že růst čínské ekonomiky bude pokračovat, což je pro ně podstatné. Tempo hospodářského růstu je totiž v Číně dlouhodobě mnohem vyšší než tempo růstu ve vyspělých zemích. Čínská vláda se navíc snaží podpořit domácí spotřebu, takže Čína bude méně a méně závislá na zahraniční poptávce. Nebude se tedy muset obávat, že ekonomický útlum jinde ve světě nepříznivě poznamená i ji samotnou.
Přímé zahraniční investice spolu s přebytky zahraničního obchodu a přílivem spekulativního kapitálu dlouhodobě přispívají k rychlému růstu devizových rezerv. Ty má Čína zdaleka největší na světě. Tyto faktory ale přispívají k růstu inflace a tlačí na zhodnocení kurzu jüanu. Čína má snahu domácí firmy přesvědčit, aby více investovaly v zahraničí a z části tak uvedené dopady neutralizovaly.
Objem investic, které naopak čínské firmy umístily v zahraničí, v lednu meziročně vzrostl o 15,9 procenta na 2,74 miliardy dolarů, což je přes 49 miliard korun.
