Ministři financí se po dlouhém nočním jednání ve čtvrtek nad ránem dohodli na vzniku jednotného bankovního dohledu, který je základním kamenem bankovní unie. Zohledněny by podle diplomatů měly být i obavy Česka, které hrozilo vetem. Formálně dohodu potvrdí ještě summit EU začínající odpoledne.
"Historická dohoda na supervizi," uvedl kolem půl páté ráno na Twitteru eurokomisař Michel Barnier po mimořádném jednání ministrů financí, které začalo ve středu kolem půl třetí odpoledne. Následně před novináři dodal, že dohled začne fungovat od března 2014. Během říjnového summitu se hovořilo o tom, že by měl naběhnout během roku 2013.
Minulý týden se ministři na podobě jednotného dohledu neshodli. Od středečního odpoledne se tak před tím, než k jednacímu stolu zasednou šéfové států a vlád EU, snažili vyřešit několik hlavních problémů. Šlo například o to, zda by dohled, za který bude odpovědná Evropská centrální banka (ECB), měl zahrnovat všechny finanční ústavy nebo jen ty systémově významné a ty, které čerpají státní pomoc. Zatímco třeba Francie chtěla pokrýt všechny banky, Němci chtěli menší množství.
Na základě dohody by se měl dozor podle informací agentury AP vztahovat na banky s aktivy převyšujícími 30 miliard eur, nebo těch, které tvoří výrazný podíl na národním bankovním trhu.
Anketa:
Jak vám přijde výsledek jednání ministrů financí o zavedení unijního bankovního dohledu?
Supervize je určena primárně pro eurozónu, ale ostatní státy se mohou připojit. Bylo tak také třeba nastavit vztahy, práva a povinnosti se státy, které se rozhodnout připojit, i těmi, které tak neučiní.
ČR se obávala hlavně o pravomoci pro národního regulátora, kterým je Česká národní banka. Kvůli tomu si také vyžádala slib určitých záruk týkajících se mimo jiné toho, za jakých podmínek je možné změnit dceřinou společnost zahraničních mateřských bank na pobočku.
Pro Česko je tato věc důležitá kvůli tomu, že naprostá většina českých bank je v rukou mateřských společností sídlících v eurozóně, kterých se jednotný dohled bude týkat, i pokud by se ČR sama nepřipojila.
Praha se tak snažila prosadit text, který by jasně řekl, že regulátor takovéto zahraniční banky by neměl vyzývat tento ústav k tomu, aby změnil svou dceřinou společnost na pobočku. Zároveň jednala i o nastavení toho, jak by měla být ČR o takovém případném rozhodnutí informována a jaká by byla role jejího dohledu.
"Navíc získáváme ujištění, že žádným způsobem nemůže dohledový orgán matky nabádat k případné transformaci (na pobočku). To by mohlo oslabit postavení českého dohledového orgánu, tedy České národní banky," řekl novinářům ještě během jednání náměstek ministra financí Radek Urban, který ČR v Bruselu zastupoval.
