Americký ekonom a publicista Paul Krugman se ve svém sloupku zveřejněném na webu New York Times pustil do štiplavě ironické kritiky plánů administrativy Baracka Obamy a představitelů Fedu na pomoc problémovým americkým bankám. Významné americké odborníky označil za „vyznavače nového druhu voodoo, kteří věří, že prováděním nákladných finančních rituálů udrží mrtvé banky při životě".
Krugman nazývá banky se značným podílem toxických aktiv „zombie" - sice stále fungují, avšak reálně v podstatě již zkrachovaly. Akcie takovýchto bank přitom sice nejsou zcela bezcenné, ale jejich hodnota fatálně závisí na očekávaní tučné vládní pomoci.
Vláda přitom jistě má řadu důvodů, proč takovýmto bankám přispěchat na pomoc. Jako odstrašující příklad nereagování na problémy velkých finančních institucí může sloužit reakce amerického finančního trhu a posléze i celé ekonomiky na pád banky Lehman Brothers.
Podle Krugmana je však zásadní, jakým způsobem bude pomoc nezdravým bankám probíhat. Odmítá přitom „pouhé" pumpování miliard dolarů do těchto bank za účelem obnovení jejich solventnosti. Takový postup totiž podle něj znamená pouze darování prostředků akcionářům, nikoliv řešení skutečného problému a jeho příčin.
Laureát Nobelovy ceny za ekonomii navrhuje jiný, rovněž poměrně neortodoxní, avšak osvědčený postup. Americká administrativa by podle něj měla postupovat podobně jako koncem 80. let minulého století, kdy se do problémů dostala řada menších finančních institucí. Zjednodušeně jde o zestátnění těchto postižených institucí s následným převedením toxických aktiv do speciální instituce, jakési obdoby České konsolidační agentury. Po splacení části dluhů banky a obnovení její solventnosti by tato měla být prodána novým vlastníkům.
Administrativa Baracka Obamy se v současnosti kloní ke zřízení veřejné „špatné banky", ve které by se akumulovala toxická aktiva. Problémem však je, že tato aktiva by byla odkupována od soukromých bank a následně splácena veřejnými penězi. Šlo by tak v podstatě o významnou finanční podporu akcionářů těchto soukromých bank, samozřejmě z peněz daňových poplatníků.
V závěru Krugman kritizuje pokrytectví vysokých úředníků státu, kteří se na jednu stranu populisticky štítí nacionalizace či zestátňování, na stranu druhou rozmařile utrácejí peníze daňových poplatníků ve prospěch akcionářů bank. Dodává, že cena zmíněného „voodoo", tedy provádění neuvážených záchranných akcí ve prospěch bank, by mohla být velmi vysoká.
ČTĚTE TAKÉ: Americké banky oznámily miliardové ztráty
Foto: AP, Reuters
