Kypr míří k záchraně, schválil zákony "nadiktované" eurozónou

Kyperský parlament schválil první body záchranného plánu pro ostrovní ekonomiku. Jako první přijali poslanci zákony o dohledu nad pohybem kapitálu a o zřízení fondu solidarity. Jde o první část z balíku opatření nezbytných ke shromáždění 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun) vlastními silami. Právě tento krok je podmínkou, aby Kypr získal další pomoc ve výši deseti miliard eur od zemí eurozóny.

Zákon o dohledu nad kapitálem má uchránit banky před divokým výběrem vkladů nebo jejich překotným přesunem do zahraničí poté, co se finanční domy patrně v úterý opět otevřou. Zřizovaný fond solidarity vydá obligace, za které chce kyperská vláda ručit státním a církevním majetkem, případně rezervami centrální banky.

Při přípravě fondu solidarity se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo i o znárodnění soukromých penzijních fondů, což kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová. Není zatím jasné, jak se penzijních fondů nový zákon dotkne.

Zpátky ve hře je podle kyperských a řeckých médií zdanění vkladů u bank, o kterém budou poslanci hlasovat až v sobotu, případně v neděli. V průběhu pátku padala různá čísla, a to od 15 do 25 procent u vkladů nad 100 tisíc eur (zhruba 2,6 milionu korun). Nejprve se hovořilo o tom, že se to dotkne jen jedné z největších bank stojících před bankrotem, později se objevila informace, že opatření bude platit pro oba největší finanční ústavy. Podle posledních zpráv se určité zdanění bude týkat i dalších bank a možná i vkladů nižších než 100 tisíc eur, což je limit, do kterého jsou bankovní vklady v rámci Evropské unie povinně pojištěny. Oba největší finanční domy - Bank of Cyprus a Laiki Bank - čeká restrukturalizace a údajně i případné sloučení.

Ministři budou o záchranném plánu jednat v neděli

O nejnovějším záchranném plánu budou v neděli, případně v pondělí, jednat ministři financí eurozóny v Bruselu. Do unijní metropole zamíří v sobotu kyperský prezident Nikos Anastasiadis s ministrem financí Michalisem Sarrisem a zřejmě i s předáky parlamentních stran, aby bruselským činitelům předložili podrobnosti plánu.

Kyperská vláda v pátek vyzvala poslance, aby učinili významná rozhodnutí k záchraně ostrova před finančním krachem. "V příštích několika hodinách se rozhodne o osudu naší země," prohlásil mluvčí vlády Christos Stylianidis.

Původní návrh EU na zdanění úplně všech vkladů uložených v kyperských bankách parlament v Nikósii po protestech obyvatel smetl se stolu.

Merkelová: Nepokoušejte trpělivost EU

Proti zestátnění kyperských penzijních fondů se ostře postavila německá kancléřka Angela Merkelová. Současně varovala středomořský ostrov před tím, aby nepokoušel trpělivost Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Kancléřka si rovněž postěžovala, že Nikósie s "trojkou" údajně několik dní nekomunikovala.

Podle vládního mluvčího Stylianidise řecký prezident Nikos Anastasiadis s trojkou tvrdě vyjednává a tyto rozhovory jsou prý v závěrečné fázi.

Podle Merkelové je třeba řešit především příčiny problémů, tedy ozdravit rozsáhlý bankovní sektor na Kypru. Podle ní byl původní plán jednorázově zdanit úspory přijatelný, protože kyperské banky poskytují vyšší úroky než například ty německé.

O unijní pomoci Kypru bude muset hlasovat i německý Spolkový sněm, a to pravděpodobně příští měsíc.

Kyperská vláda doufala i v pomoc Ruska, jednání v Moskvě v pátek ale zkrachovala. Ruský premiér Dmitrij Medveděv však později řekl, že případné zapojení Ruska do problému bude záviset na dohodě mezi Kyprem a EU.