Mezinárodní konflikty mají mnoho obětí, v případě napětí mezi USA a Íránem jsou to oříšky... i když přísně vzato, pistácie je semeno. Ve světovém obchodu pistáciemi se točí miliardy dolarů a s růstem popularity pistácií stoupá i jeho hodnota. Předními světovými hráči v něm jsou Spojené státy a Írán a už deset let společně ovládají 70-80 procent trhu.
Na íránské pěstitele v posledních 40 letech dopadly problémy spojené s mezinárodními sankcemi, a i když pistácie na seznamu sankcionovaných produktů nefigurovaly, restrikce v bankovnictví odřízly farmáře od finančních zdrojů. Všechno se změnilo v předloňském roce s uzavřením jaderné dohody. Na světový trh začala proudit nejen ropa, ale i pistácie.
Dnes je situace složitější. Americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že už dál nehodlá potvrzovat, že Írán dodržuje jadernou smlouvu. Tu dlouhodobě kritizuje a tvrdí, že je jednou z nejhorších, jaké kdy USA uzavřely.
Pro íránský pistáciový průmysl by vypovězení dohody a obnovení sankcí mohla podle tamního sdružení pěstitelů znamenat návrat "nespravedlivé a nerovné konkurence".
Zatímco v Íránu se pistácie pěstují tisíce let, ve Spojených státech farmáři zasadili první semena, dovezená z Persie, ve 30. letech 19. století. Rozmach sektoru propukl poté, co vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979 zničilo americko-íránské vztahy na desetiletí a USA spolu se spojenci uvalili na zemi sankce.
V následujících letech rozvoj odvětví znesnadňoval mizivý přístup k zahraničním finančním nástrojům, a to i v zemích, kde byly íránské pistácie vítaným artiklem. V té době americký trh expandoval, farmáři, zejména kalifornští, sázeli pistácie ve velkém. Pak ale přišel rok 2014. Horké a suché počasí na západním pobřeží USA připravilo sektor o téměř polovinu sklizně.
Ceny pistácií rostou již 15 let
Světová poptávka po zdravých potravinách žene ceny pistácií nahoru už od roku 2002. Pro americké pěstitele byl klíčový její růst v Číně. V období let 2008 až 2013 se čínský dovoz pistácií z USA podle údajů amerického pěstitelského sdružení zvýšil o 146 procent.
Kvůli suchu v roce 2014 ale cena kalifornských oříšků stoupla ze tří dolarů (zhruba 66 korun) za libru (453 gramů) na dolarů pět. Naproti tomu íránští pěstitelé měli v tom roce mimořádně vysokou úrodu a na zahraničních trzích - čínský nevyjímaje - mohli prodávat o 0,20 dolaru/lb levněji než americká konkurence.
Silný rok 2016 pak sice k oživení amerického trhu napomohl, Írán však má proti Spojeným státům velkou výhodu, a tou je geografická poloha. Ta mu zásadně usnadňuje přepravu, třeba právě na čínský trh.
Výhody a nevýhody Íránu ale nejsou spjaty jen se sankcemi. Tamní pěstitelé, a s nimi i několik velkých evropských distributorů, tvrdí, že jejich pistácie mají lepší chuť, přestože farmáři v obou zemích pěstují stejný druh. Na rozdíl třeba od Turecka, kde je rozšířena jiná odrůda.
USA uvalily na dovoz íránských pistácií clo ve výši 241 procent, což znamená, že i bez sankcí je pro Írán tento trh nedostupný. Dalším a zásadním problémem je nedostatek vody.
V důsledku vysoké úrody pistácií v USA v roce 2016 se Írán stal světovou dvojkou. Dominance těchto dvou zemí na globálním trhu je však taková, že Írán nemusí o návrat na první místo zoufale bojovat. Pro rostoucí počet milovníků pistácií na celém světě by však zvýšení íránského vývozu a s ním spojené snížení cen bylo sladkým výsledkem.
