Německý ekonom Joachim Starbatty před Ústavním soudem v Německu zřejmě napadne víkendovou dohodu členů eurozóny o finanční pomoci zadluženému Řecku. Ekonom to řekl německému listu Rheinische Post. Starbatty je emeritním profesorem ekonomie na univerzitě v Tübingenu. V německých médiích se také objevily informace, že navrhovaná pomoc v objemu 30 miliard eur (zhruba 752,3 miliardy Kč) možná bude až dvojnásobná.
"Podáme k Ústavnímu soudu stížnost na poskytnutí úvěru od členů eurozóny," řekl Starbatty listu. Ten zároveň napsal, že ekonom pracuje na znění stížnosti s odborníkem na ústavní právo Wilhelmem Hankelem a dalšími experty. Starbatty se chce údajně opřít o znění maastrichtských kritérií, která podle něj pomoc ve schválené podobě nedovolují.
ČTĚTE TAKÉ: Poradce Merkelové odmítá, že by kancléřka zradila euro
Ministři financí eurozóny se o víkendu v Bruselu dohodli na podmínkách, za kterých bude Řecko moci v případě nutnosti čerpat finanční pomoc od ostatních členů eurozóny a od Mezinárodního měnového fondu. Ministři se na pomoci Řecku rámcově dohodli koncem března a o víkendu doladili konkrétní podmínky.
Řecko by si tak mohlo jen letos půjčit alespoň 30 miliard eur. Spolu s úvěry od Mezinárodního měnového fondu by ale mohlo získat 40 až 45 miliard eur (až 1,1 bilionu Kč). Atény ale zdůrazňují, že zatím pomoc nepotřebují a jsou schopny si půjčovat na trhu. Úroky, za které si Řecko půjčuje, v reakci na dohodu hned v pondělí prudce klesly, v posledních dnech ale opět zvolna šplhají vzhůru.
Jiný německý list Handelsblatt s odkazem na nejmenovaný zdroj z německé vlády napsal, že dohodnutá pomoc 30 miliard eur je pouhý začátek. Pomoc by podle deníku nakonec mohla být výrazně vyšší, možná i více než dvojnásobná.
ČTĚTE TAKÉ: Agentura Fitch výrazně snížila Řecku rating. O dva stupně
Starbatty podle listu Rheinische Post považuje dohodu ministrů eurozóny za nedovolenou subvenci. Eurozóna totiž Řecku slíbila, že pokud by čerpalo pomoc, pak by z úvěrů platilo úrok kolem pěti procent. A to je pod úrokem, který Řecko v té době na trhu platilo.
Starbatty se už začátkem 90. let minulého století postavil proti rozhodnutí tehdejší německé vlády vzdát se marky a dovolit v Německu zavést společnou evropskou měnu. Ústavní soud tehdy v historickém verdiktu rozhodl, že až začne Evropská měnová unie fungovat, bude muset neustále splňovat všechny podmínky stabilizační smlouvy uzavřené v době, kdy byla jednotná měna dohodnuta. Pokud by je nesplňovala, Německo by mělo povinnost z eurozóny
odejít.
Starbatty je také jedním ze čtveřice německých profesorů, kteří letos v březnu naznačili, že pokud se má Řecko problémů zbavit, bude muset nakonec z eurozóny vystoupit. Stejný názor v listu Financial Times prezentoval vedle Starbattyho a zmíněného emeritního profesora ekonomie na univerzitě ve Frankfurtu Wilhelma Hankela také emeritní profesor práva univerzity v Erlangenu-Norimberku Karl Albrecht Schachtschneider a profesor ekonomie na univerzitě v Hamburku Wilhelm Nölling.
Foto: ČTK/AP
